Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako Bůh náš? Žalmy 77,14
Bible
Žalmy 77

12 Skutky Hospodinovy si připomínám, připomínám si onen tvůj div z dávnověku.
13 Rozjímám o všech tvých činech a přemítám o tvých skutcích.
14 Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako Bůh náš? ☆
15 Ty jsi Bůh, jenž činí divy! Svoji moc jsi dal národům poznat.
16 Svůj lid jsi vykoupil vlastní paží, syny Jákobovy, Josefovy.
17 Spatřily tě vody, Bože, vody tě spatřily a svíjely se v křeči, ba i tůně propastné se hnuly.
18 Z oblaků se lily proudy vod, hrom duněl v mračnech, rozletěly se tvé šípy.
19 Přivalilo se tvé hromobití, nad světem se rozsvítily blesky, země se pohybovala a třásla.
20 Tvá cesta šla mořem, množstvím vod tvá stezka, aniž bylo znát tvé stopy.
21 Svůj lid jsi vedl jak stádce rukou Mojžíše a Árona.

Žalmy, Kapitola 78

1 Poučující. Pro Asafa. Lide můj, naslouchej učení mému, k slovům úst mých nakloň ucho,
2 otevřu svá ústa ku přísloví, předložím hádanky dávnověké.
3 Co jsme slýchali a o čem víme, to, co nám otcové vyprávěli,
4 nebudeme tajit jejich synům. Budeme vyprávět budoucímu pokolení o Hospodinových chvályhodných činech, o mocných skutcích a divech, jež konal.
5 Stanovil svědectví v Jákobovi, vydal zákon v Izraeli a přikázal našim otcům, aby s tím seznamovali své syny,
Žalmy 78

6 aby o tom vědělo budoucí pokolení, synové, kteří se zrodí. Ti to budou dále vyprávět svým synům,
7 aby složili důvěru v Boha a na Boží skutky nezapomínali, aby zachovávali vždy jeho přikázání,
8 a nebyli jako jejich otcové, to umíněné, vzdorné pokolení, pokolení nestálého srdce, jehož duch nezůstal věrný Bohu.
9 Lukem vyzbrojeni Efrajimci otočili se v den bitvy.
10 Nedbali na smlouvu Boží, podle jeho zákona žít odepřeli,
11 zapomněli na jeho skutky, na divy, jež jim dal shlédnout.
12 On před jejich otci činil divy v zemi egyptské na Sóanském poli.
13 Moře rozpoltil a převedl je, jako hráz postavil vody.
14 Ve dne oblakem je vodil, po celou noc září ohně.
15 Rozpoltil na poušti skály, dal jim pít hojně jak z propastných tůní,
16 bystřiny vyvedl ze skalního štítu, nechal plynout vodstva jako řeky.
17 Hřešili však proti němu opět. Vzdorovali v tom vyprahlém kraji Nejvyššímu,
18 srdcem pokoušeli Boha, chtěli stravu podle vlastní vůle.
19 A reptali proti Bohu: "Může Bůh prostřít stůl v poušti?
20 Do skály sic udeřil a potoky vod tekly proudem. Může však dát také chleba nebo opatřit pro svůj lid maso?"