Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Z oblaků se lily proudy vod, hrom duněl v mračnech, rozletěly se tvé šípy. Žalmy 77,18
Bible
Žalmy 78

16 Svůj lid jsi vykoupil vlastní paží, syny Jákobovy, Josefovy.
17 Spatřily tě vody, Bože, vody tě spatřily a svíjely se v křeči, ba i tůně propastné se hnuly.
18 Z oblaků se lily proudy vod, hrom duněl v mračnech, rozletěly se tvé šípy.
19 Přivalilo se tvé hromobití, nad světem se rozsvítily blesky, země se pohybovala a třásla.
20 Tvá cesta šla mořem, množstvím vod tvá stezka, aniž bylo znát tvé stopy.
21 Svůj lid jsi vedl jak stádce rukou Mojžíše a Árona.

Žalmy, Kapitola 78

1 Poučující. Pro Asafa. Lide můj, naslouchej učení mému, k slovům úst mých nakloň ucho,
2 otevřu svá ústa ku přísloví, předložím hádanky dávnověké.
3 Co jsme slýchali a o čem víme, to, co nám otcové vyprávěli,
4 nebudeme tajit jejich synům. Budeme vyprávět budoucímu pokolení o Hospodinových chvályhodných činech, o mocných skutcích a divech, jež konal.
5 Stanovil svědectví v Jákobovi, vydal zákon v Izraeli a přikázal našim otcům, aby s tím seznamovali své syny,
6 aby o tom vědělo budoucí pokolení, synové, kteří se zrodí. Ti to budou dále vyprávět svým synům,
7 aby složili důvěru v Boha a na Boží skutky nezapomínali, aby zachovávali vždy jeho přikázání,
8 a nebyli jako jejich otcové, to umíněné, vzdorné pokolení, pokolení nestálého srdce, jehož duch nezůstal věrný Bohu.
9 Lukem vyzbrojeni Efrajimci otočili se v den bitvy.
Žalmy 78

10 Nedbali na smlouvu Boží, podle jeho zákona žít odepřeli,
11 zapomněli na jeho skutky, na divy, jež jim dal shlédnout.
12 On před jejich otci činil divy v zemi egyptské na Sóanském poli.
13 Moře rozpoltil a převedl je, jako hráz postavil vody.
14 Ve dne oblakem je vodil, po celou noc září ohně.
15 Rozpoltil na poušti skály, dal jim pít hojně jak z propastných tůní,
16 bystřiny vyvedl ze skalního štítu, nechal plynout vodstva jako řeky.
17 Hřešili však proti němu opět. Vzdorovali v tom vyprahlém kraji Nejvyššímu,
18 srdcem pokoušeli Boha, chtěli stravu podle vlastní vůle.
19 A reptali proti Bohu: "Může Bůh prostřít stůl v poušti?
20 Do skály sic udeřil a potoky vod tekly proudem. Může však dát také chleba nebo opatřit pro svůj lid maso?"
21 Hospodin se rozlítil, když to vše slyšel. Oheň prudce vzplanul proti Jákobovi, hněv vyšlehl proti Izraeli,
22 neboť nevěřili Bohu, nedoufali v jeho spásu.
23 Přesto vydal příkaz mračnům shůry, zotevíral vrata nebes
24 a jako déšť spouštěl na ně manu, aby jedli, nebeské obilí jim dával.