Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Žalm. Píseň při posvěcení Hospodinova domu. Davidův. Žalmy 30,1
Bible
Žalmy 30

10 Hospodin trůnil nad potopou, Hospodin bude trůnit jako král navěky.
11 Hospodin dává svému lidu sílu, Hospodin žehná svůj lid pokojem.

Žalmy, Kapitola 30

1 Žalm. Píseň při posvěcení Hospodinova domu. Davidův.
2 Hospodine, tebe vyvyšuji, neboť jsi mě vytáhl z hlubin, nedopřáls mým nepřátelům, aby se nade mnou radovali.
3 Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal o pomoc a uzdravils mě.
4 Vyvedl jsi mě z podsvětí, Hospodine, zachovals mě při životě, abych nesestoupil v jámu.
5 Pějte žalmy Hospodinu, jeho věrní, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost,
6 neboť jeho hněv je na okamžik, jeho přízeň však na celý život. Večer se uhostí pláč, a ráno všechno plesá.
7 V dobách pohody jsem řekl: Mnou nikdy nic neotřese.
8 Hospodine, svou přízní jsi mocnou učinil mou horu. Ukryls tvář a zděsil jsem se.
9 K tobě, Hospodine, volám, tebe, Panovníku, prosím:
10 Jaký užitek vzejde z mé krve, sestoupím-li v jámu? Což ti prach vzdá chválu, bude hlásat tvoji věrnost?
11 Hospodine, slyš a smiluj se nade mnou, buď mi pomocníkem, Hospodine.
12 Můj nářek jsi změnil v taneční rej, vysvlékls mě z žíněného roucha, opásal jsi mě radostí,
13 aby má sláva ti pěla žalmy a již neumlkla. Hospodine, Bože můj, budu ti vzdávat chválu věčně.
Žalmy 31


Žalmy, Kapitola 31

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
2 Hospodine, utíkám se k tobě, kéž nejsem na věky zahanben; pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost!
3 Skloň ke mně své ucho, pospěš, vysvoboď mě, buď mi skálou záštitnou, buď opevněným domem pro mou spásu.
4 Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli.
5 Vyvleč mě z té sítě, již mi nastražili, vždyť jsi záštita má.
6 Svého ducha kladu do tvých rukou, vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný.
7 Nenávidím ty, kdo se drží šalebných přeludů, já spoléhám na Hospodina.
8 Z tvého milosrdenství se budu radovat a budu jásat, že jsi shlédl na mé pokoření. Vždyť ty víš, co sužuje mou duši.
9 Nevydal jsi mě do rukou nepřítele, dopřáls volnosti mým nohám.
10 Hospodine, smiluj se, vždyť se tak soužím, zrak mi slábne hořem, moje duše i mé tělo chřadnou.
11 V strastech pomíjí můj život, moje léta v nářku, pro mou nepravost mi ubývá sil a mé kosti slábnou.
12 Potupen jsem všemi protivníky, a sousedy nejvíc; známí ze mne mají strach, spatří-li mě venku, vyhnou se mi.
13 Sešel jsem jim z mysli jako mrtvý, jako rozbitá nádoba.
14 Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs! Smlouvají se na mě, kují pikle, chtějí mi vzít život.
15 Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: "Ty jsi můj Bůh,