Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
V dobách pohody jsem řekl: Mnou nikdy nic neotřese. Žalmy 30,7
Bible
Žalmy 30

5 Pějte žalmy Hospodinu, jeho věrní, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost,
6 neboť jeho hněv je na okamžik, jeho přízeň však na celý život. Večer se uhostí pláč, a ráno všechno plesá.
7 V dobách pohody jsem řekl: Mnou nikdy nic neotřese.
8 Hospodine, svou přízní jsi mocnou učinil mou horu. Ukryls tvář a zděsil jsem se.
9 K tobě, Hospodine, volám, tebe, Panovníku, prosím:
10 Jaký užitek vzejde z mé krve, sestoupím-li v jámu? Což ti prach vzdá chválu, bude hlásat tvoji věrnost?
11 Hospodine, slyš a smiluj se nade mnou, buď mi pomocníkem, Hospodine.
12 Můj nářek jsi změnil v taneční rej, vysvlékls mě z žíněného roucha, opásal jsi mě radostí,
13 aby má sláva ti pěla žalmy a již neumlkla. Hospodine, Bože můj, budu ti vzdávat chválu věčně.

Žalmy, Kapitola 31

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
2 Hospodine, utíkám se k tobě, kéž nejsem na věky zahanben; pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost!
3 Skloň ke mně své ucho, pospěš, vysvoboď mě, buď mi skálou záštitnou, buď opevněným domem pro mou spásu.
4 Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli.
5 Vyvleč mě z té sítě, již mi nastražili, vždyť jsi záštita má.
6 Svého ducha kladu do tvých rukou, vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný.
Žalmy 31

7 Nenávidím ty, kdo se drží šalebných přeludů, já spoléhám na Hospodina.
8 Z tvého milosrdenství se budu radovat a budu jásat, že jsi shlédl na mé pokoření. Vždyť ty víš, co sužuje mou duši.
9 Nevydal jsi mě do rukou nepřítele, dopřáls volnosti mým nohám.
10 Hospodine, smiluj se, vždyť se tak soužím, zrak mi slábne hořem, moje duše i mé tělo chřadnou.
11 V strastech pomíjí můj život, moje léta v nářku, pro mou nepravost mi ubývá sil a mé kosti slábnou.
12 Potupen jsem všemi protivníky, a sousedy nejvíc; známí ze mne mají strach, spatří-li mě venku, vyhnou se mi.
13 Sešel jsem jim z mysli jako mrtvý, jako rozbitá nádoba.
14 Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs! Smlouvají se na mě, kují pikle, chtějí mi vzít život.
15 Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: "Ty jsi můj Bůh,
16 moje budoucnost je ve tvých rukou." Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě.
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň.
18 Hospodine, kéž nejsem zahanben, když tě volám; ať jsou zahanbeni svévolníci, ať v podsvětí zmlknou.
19 Ať oněmějí zrádné rty, jež mluví proti spravedlivému tak urážlivě, zpupně, s pohrdáním.
20 Jak nesmírná je tvoje dobrotivost, kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí, a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají, před zraky všech lidí.
21 Ukrýváš je u sebe v své skrýši před srocením, před jazyky svárlivými schováváš je v stánku.