Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Poučující, Davidův. Modlitba, když byl v jeskyni. Žalmy 142,1
Bible
Žalmy 142

9 ochraňuj mě před osidlem na mě políčeným, před léčkami pachatelů ničemností!
10 Svévolníci ať se chytí do svých tenat, kdežto já ať projdu!

Žalmy, Kapitola 142

1 Poučující, Davidův. Modlitba, když byl v jeskyni.
2 Volám k Hospodinu, úpím, volám k Hospodinu, prosím,
3 před ním vylévám své lkání, o svém soužení mu vypovídám.
4 Jsem na duchu skleslý, ale ty znáš moji stezku! Na cestě, jíž kráčím, osidlo mi nastražili.
5 Pohleď napravo a uzříš: není tu nikoho, kdo by se ke mně znal, nemám kam utéci, není tu, kdo by měl o mě péči.
6 Úpím k tobě, Hospodine, pravím: Tys mé útočiště, tys můj podíl v zemi živých!
7 Věnuj pozornost mému bědování, jsem zcela vyčerpán. Vysvoboď mě od pronásledovatelů, jsou zdatnější než já.
8 Vyveď mě ze žaláře, abych vzdával chválu tvému jménu. Obstoupí mě spravedliví, ty se mě zastaneš.

Žalmy, Kapitola 143

1 Žalm Davidův. Hospodine, slyš mou modlitbu, přej sluchu mým prosbám, odpověz mi pro svou pravdu, pro svou spravedlnost.
2 Nevcházej v soud se svým služebníkem, vždyť před tebou nikdo z živých není spravedlivý.
3 Nepřítel mě pronásleduje, můj život tiskne k zemi, do temnot mě vsadil jak od věků mrtvé.
4 Jsem skleslý na duchu, srdce mi usedá v nitru.
5 Připomínám si dávné dny, rozjímám o všech tvých skutcích, přemýšlím o činech tvých rukou,
Žalmy 144

6 rozpínám své ruce k tobě, má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.
7 Pospěš, odpověz mi, Hospodine, můj duch dokonává, neukrývej přede mnou svou tvář, nebo se budu podobat těm, kdo sestupují v jámu.
8 Ohlas mi zrána své milosrdenství, neboť doufám v tebe. Dej mi poznat cestu, po níž mám jít, neboť k tobě pozvedám svou duši.
9 Vysvoboď mě od nepřátel, Hospodine, u tebe si hledám úkryt.
10 Nauč mě plnit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh. Kéž mě tvůj dobrotivý duch vede po rovné zemi!
11 Pro své jméno mi zachovej, Hospodine, život, ve své spravedlnosti mě vyveď ze soužení,
12 ve svém milosrdenství umlč mé nepřátele, přiveď nazmar všechny moje protivníky, vždyť jsem tvůj služebník!

Žalmy, Kapitola 144

1 Davidův. Požehnán buď Hospodin, má skála, který učí bojovat mé ruce a mé prsty válčit!
2 Moje milosrdenství a moje pevná tvrz, můj nedobytný hrad, můj vysvoboditel, můj štít, k němuž se utíkám, on mi můj lid podmaňuje.
3 Hospodine, co je člověk, že ho bereš na vědomí, co syn člověka, že na něj myslíš?
4 Člověk se podobá vánku, jeho dny jsou jak stín pomíjivé.
5 Hospodine, nakloň nebesa a sestup! Dotkni se hor a bude se z nich kouřit.
6 Udeř bleskem, rozptyl nepřátele, vypusť své šípy a uveď je v zmatek,
7 vztáhni ruku z výše, vyprosti mě a vysvoboď z nesmírného vodstva, z rukou cizozemců!
8 Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná!