Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
srdcem pokoušeli Boha, chtěli stravu podle vlastní vůle. Žalmy 78,18
Genesis Exodus Leviticus Numeri Deuteronomiu Jozue Soudců Rút 1 Samuelova 2 Samuelova 1 Královská 2 Královská 1 Paralipome 2 Paralipome Ezdráš Nehemjáš Ester Jób Žalmy Přísloví Kazatel Píseň písní Izajáš Jeremjáš Pláč Ezechiel Daniel Ozeáš Jóel Ámos Abdijáš Jonáš Micheáš
srdcem pokoušeli Boha, chtěli stravu podle vlastní vůle. Žalmy 78,18
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Žalmy 78
16 bystřiny vyvedl ze skalního štítu, nechal plynout vodstva jako řeky.
17 Hřešili však proti němu opět. Vzdorovali v tom vyprahlém kraji Nejvyššímu,
19 A reptali proti Bohu: "Může Bůh prostřít stůl v poušti?
20 Do skály sic udeřil a potoky vod tekly proudem. Může však dát také chleba nebo opatřit pro svůj lid maso?"
21 Hospodin se rozlítil, když to vše slyšel. Oheň prudce vzplanul proti Jákobovi, hněv vyšlehl proti Izraeli,
22 neboť nevěřili Bohu, nedoufali v jeho spásu.
23 Přesto vydal příkaz mračnům shůry, zotevíral vrata nebes
24 a jako déšť spouštěl na ně manu, aby jedli, nebeské obilí jim dával.
25 Člověk jísti směl chléb mocných, stravu sesílal jim do sytosti.
26 Dal na nebi vanout východnímu větru, jižní vítr přivedl svou mocí
27 a déšť masa na ně spustil, tolik jako prachu, pernatého ptactva jak mořského písku,
28 nechával je padat rovnou do tábora okolo příbytků jejich.
29 Najedli se víc než do sytosti, dopřál jim to, čeho byli chtiví.
30 Nepřešla je chtivost. Měli ještě pokrm v ústech,
Žalmy 78
31 když proti nim vyšlehl hněv Boží. Zahubil jejich velmože, izraelské junáky v prach srazil.
32 Přes to vše hřešili dále, nevěřili jeho divům.
33 Tu učinil konec jejich dnům, že přešly jako vánek, jejich léta přeťal náhlým děsem.
34 Kdykoli je hubil, dotazovali se po jeho vůli, za úsvitu hledávali opět Boha,
35 připomínali si, že Bůh býval jejich skála, že Bůh nejvyšší byl jejich vykupitel.
36 Ale klamali ho svými ústy, jazykem mu lhali,
37 v svém srdci nestáli při něm, nezůstali věrni jeho smlouvě.
38 Ale on se slitovával, zprošťoval je nepravostí, nevydal je zkáze, často odvrátil svůj hněv a nedal zcela procitnout svému rozhořčení,
39 pamatoval, že jsou jenom tělo, vítr, který zavane a už se nevrací.
40 Kolikrát mu v poušti vzdorovali, jakou trýzeň působili mu v tom pustém kraji!
41 Zas a zase pokoušeli Boha, činili výčitky Svatému Izraele.
42 Nepřipomínali jeho sílu, den, kdy je vykoupil z moci protivníka,
43 když činil svá znamení v Egyptě a své zázraky na Sóanském poli.
44 Ramena řek i bystřiny proměnil v krev, takže se nemohli napít.
45 Seslal na ně mouchy, aby je sžíraly, žáby, které jim přinesly zkázu.