Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
jenom Bůh je soudce: jednoho poníží, druhého povýší. Žalmy 75,8
Bible
Žalmy 76

6 Nezvedejte svoje rohy vzhůru, nemluvte s tak drzou šíjí!
7 Nikdo od východu, nikdo od západu, nikdo od hornaté pouště,
8 jenom Bůh je soudce: jednoho poníží, druhého povýší.
9 Hospodin má v ruce kalich: víno kvasí, je plné příměsků, z něho nalévá a vypijí je i s kaly až do dna všichni svévolníci země.
10 A já to budu navěky hlásat, budu zpívat žalmy Jákobovu Bohu.
11 A všem svévolníkům srazím rohy, rohy spravedlivého se zvednou.

Žalmy, Kapitola 76

1 Pro předního zpěváka. Za doprovodu strunných nástrojů. Žalm pro Asafa. Píseň.
2 V judské zemi je znám Bůh, má velké jméno v Izraeli.
3 V Šálemu je jeho stánek, jeho obydlí je na Sijónu.
4 Roztříštil tam střely ohnivé i s lukem, štíty, meče, válku.
5 Vznešený, jak jasně záříš nad horami rozsápaných!
6 Zarputilci za kořist ti padli, dřímají svůj sen; všem válečníkům ochrnuly ruce.
7 Pohrozils, Jákobův Bože, a mrákota obestřela válečné vozy i koně.
8 Ty vzbuzuješ bázeň. Kdo před tebou obstojí, když vzplaneš hněvem?
9 Svou při jsi vyhlásil z nebe. Země žila hned v bázni a v míru,
Žalmy 77

10 když Bůh povstal k soudu pro záchranu všech pokorných v zemi.
11 Rozhořčením stíháš lidi a je ti to k chvále, po svém rozhořčení opášeš se pozůstatkem lidu.
12 Učiňte slib a splňte jej Hospodinu, svému Bohu! Všichni kolem něho ať přinesou poctu tomu, jenž vzbuzuje bázeň,
13 tomu, který krotí ducha vojevůdců a vzbuzuje bázeň v králích země.

Žalmy, Kapitola 77

1 Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Pro Asafa, žalm.
2 Úpěnlivě volám k Bohu, volám k Bohu, kéž mi přeje sluchu!
3 V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá.
4 Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý.
5 Nutíš moje oči k bdění, jsem vzrušen a nejsem schopen slova.
6 Myslím na dny dávnověké, na pradávná léta.
7 V noci si připomínám, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá:
8 Zatvrdil se Panovník na věky věků? Nikdy už svou přízeň neprojeví?
9 Je snad jeho milosrdenství pryč natrvalo? Nebude už mluvit v dalších pokoleních?
10 Což Bůh zapomněl na smilování? V hněvu uzavřel zdroj svého slitování?
11 Pravím: V tom tkví moje bolest, že se změnila pravice Nejvyššího.