Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci, ať už pronárody stanou před tvým soudem! Žalmy 9,20
Bible
Žalmy 10

18 Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly.
19 Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá.
20 Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci, ať už pronárody stanou před tvým soudem!
21 Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou jenom lidé.

Žalmy, Kapitola 10

1 Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš?
2 Ponížený je pro zpupnost svévolníka v jednom ohni. Ať se zapletou v těch piklech, které vymýšlejí!
3 Když svévolník chválí, pak jen pro své choutky, když chamtivec dobrořečí, znevažuje Hospodina.
4 Svévolník ve zpupném hněvu říká: "Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není." Odtud všechny jeho pikle.
5 Úspěšné jsou jeho cesty v každé době, vysoko jsou od něho tvé soudy, soptí proti všem svým protivníkům.
6 Říkává si v srdci: "Mnou nic neotřese. Z pokolení do pokolení mě nepotká nic zlého."
7 V ústech má jen samou kletbu, lest a útisk, na jazyku trápení a ničemnosti.
8 Na nádvořích číhá na čekané, v skrýších vraždí nevinného, jeho oči pasou po bezbranném.
9 Číhá v úkrytu jak v houští lev, číhá na poníženého, aby se ho zmocnil, zmocnil se ho, do sítě ho vtáhl.
10 Plíží se a krčí a bezbranní upadají do jeho spárů.
11 Říkává si v srdci: "Bůh vše zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí."
Žalmy 11

12 Povstaň, Hospodine Bože, pozvedni svou ruku, nezapomeň na ponižované!
13 Smí svévolník znevažovat Boha, říkat si v srdci: "Ty nic nevypátráš"?
14 Ty však vidíš trápení a hoře. Shlédneš a vše vezmeš do svých rukou. Bezbranný se spoléhá na tebe, sirotkovi poskytuješ pomoc.
15 Přeraz paži svévolníka, paži zlého. Jeho svévoli vypátráš, nic ti neunikne.
16 Hospodin je Králem navěky a navždy, pronárody zmizí z jeho země.
17 Tužbu pokorných vyslýcháš, Hospodine, jejich srdce posiluješ, máš pozorné ucho,
18 zjednáš právo sirotkovi, právo zdeptanému; člověk na zemi už nebude vzbuzovat strach.

Žalmy, Kapitola 11

1 Pro předního zpěváka, Davidův. Utíkám se k Hospodinu. Pročpak mi říkáte: "Jen si lítej, ptáče, po té vaší hoře!
2 Hle, jak svévolníci luk už napínají, šípy na tětivu kladou, aby skláli ve tmách ty, kdo mají přímé srdce.
3 Když se všechno od základů hroutí, co dokáže spravedlivý?"
4 Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin má trůn svůj na nebesích. Jeho oči hledí, jeho pohled zkoumá lidské syny.
5 Hospodin zkoumá spravedlivého i svévolníka; toho, kdo miluje násilí, z té duše nenávidí.
6 Sešle na svévolníky déšť žhavého uhlí a hořící síry, jejich údělem se stane žhnoucí vichr.
7 Hospodin je spravedlivý, miluje vše, co je spravedlivé; jeho tvář pohlíží na přímého.

Žalmy, Kapitola 12

1 Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunného nástroje, žalm Davidův.