Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Bude mít soucit s nuzným ubožákem, ubohým zachrání život. Žalmy 72,13
Genesis Exodus Leviticus Numeri Deuteronomiu Jozue Soudců Rút 1 Samuelova 2 Samuelova 1 Královská 2 Královská 1 Paralipome 2 Paralipome Ezdráš Nehemjáš Ester Jób Žalmy Přísloví Kazatel Píseň písní Izajáš Jeremjáš Pláč Ezechiel Daniel Ozeáš Jóel Ámos Abdijáš Jonáš Micheáš
Bude mít soucit s nuzným ubožákem, ubohým zachrání život. Žalmy 72,13
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Žalmy 72
Žalmy, Kapitola 73
11 Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.
12 Vysvobodí ubožáka, jenž volá o pomoc, poníženého, jenž nemá pomocníka.
14 Vykoupí je z útisku a od násilí, jejich krev mu bude drahocená.
15 Ať je živ! Budou mu dávat zlato z Šeby, ustavičně se za něj modlit, žehnat mu neustále.
16 Země bude oplývat obilím, jež se bude vlnit i po vrcholech hor, jeho klasy budou jako libanónské cedry, obyvatelé měst pokvetou jak bylina země.
17 Jeho jméno bude věčné, dokud potrvá slunce, poroste jeho jméno. Budou si jím žehnat, všechny národy ho budou blahoslavit.
18 Buď požehnán Bůh Hospodin, Bůh Izraele; jedině on koná divy.
19 Buď navěky požehnáno jeho slavné jméno, celou zemi nechť naplní jeho sláva! Amen, amen.
20 Končí modlitby Davida, syna Jišajova.
Žalmy, Kapitola 73
1 Žalm. Pro Asafa. Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce!
2 Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty,
3 neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí.
4 Smrt je do okovů ještě nesevřela, jejich tělo kypí,
5 nevědí, co je to lidské plahočení, nebývají postiženi jako jiní lidé.
Žalmy 73
6 Jejich náhrdelníkem je zpupnost, násilnictví šatem, do něhož se halí.
7 Jejich oko vystupuje z tuku, provaluje se smýšlení srdce.
8 Vysmívají se a mluví zlomyslně, povýšenou řečí utiskují druhé.
9 Do úst nebesa si berou, jazykem prosmýčí zemi.
10 A lid se za nimi hrne lokat vodu plným douškem.
11 Říkávají: "Což se to Bůh dozví? Cožpak to Nejvyšší pozná?"
12 Ano, to jsou svévolníci: bez starostí věčně kupí jmění.
13 Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností?
14 Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán.
15 Kdybych řekl: "Budu mluvit jako oni", věrolomně bych opustil pokolení tvých synů.
16 Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo.
17 Teprv když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec.
18 Věru, stavíš je na kluzké cesty, do zkázy je srazíš.
19 Jaký úděs náhle vzbudí, hrůzou se obrátí vniveč do jednoho.
20 Jako snem po procitnutí, Panovníku, pohrdneš jejich přeludem, až se vzbudíš.