Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš. Žalmy 139,8
Genesis Exodus Leviticus Numeri Deuteronomiu Jozue Soudců Rút 1 Samuelova 2 Samuelova 1 Královská 2 Královská 1 Paralipome 2 Paralipome Ezdráš Nehemjáš Ester Jób Žalmy Přísloví Kazatel Píseň písní Izajáš Jeremjáš Pláč Ezechiel Daniel Ozeáš Jóel Ámos Abdijáš Jonáš Micheáš
Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš. Žalmy 139,8
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Žalmy 139
6 Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to.
7 Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří?
9 I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři,
10 tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí.
11 Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem.
12 Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo.
13 Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal.
14 Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom.
15 Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země.
16 Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal.
17 Jak si vážím divů, které konáš, Bože! Nesmírný je jejich počet,
18 sčetl bych je, ale je jich víc než písku. Sotva procitnu, jsem s tebou.
19 Kéž bys, Bože, skolil svévolníka. Pryč ode mne, vy, kdo proléváte krev!
20 Dovolávají se tě při svých pletichách, zneužívají tvé jméno tvoji protivníci.
Žalmy 140
Žalmy, Kapitola 140
21 Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe? S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli?
22 Nenávidím je, rozhodně nenávidím, jsou to také moji nepřátelé.
23 Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
24 hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!
Žalmy, Kapitola 140
1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
2 Vysvoboď mě, Hospodine, od člověka zlého, chraň mě proti násilníku,
3 proti těm, kdo mají v srdci zlé úmysly a den ze dne se srocují k bojům,
4 jazyky si ostří jako hadi, za rty mají jed jak zmije.
5 Ochraňuj mě, Hospodine, před rukama svévolníka, chraň mě proti násilníku, proti těm, kdo zamýšlejí podrazit mi nohy.
6 Pyšní osidlo mi nastražili, síť z provazů na cestu rozestřeli, nachystali na mě léčky.
7 Pravím Hospodinu: Ty jsi můj Bůh! Přej sluchu mým prosbám, Hospodine.
8 Hospodine, Panovníku, moje mocná spáso, hlavu kryješ mi v den bitvy.
9 Nepřivoluj, Hospodine, k choutkám svévolníka, nedej, aby vyšly jeho plány, ať se nevypíná.
10 Na hlavu těch, kdo mě obkličují, ať padne trápení, na němž se jejich rty umluvily.
11 Ať na ně dopadne žhavé uhlí, ať je Bůh do ohně srazí, do vířivých proudů, aby nepovstali.