Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. Žalmy 103,13
Bible
Žalmy 103

11 Jak vysoko nad zemí je nebe, tak mohutně se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí;
12 jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti.
13 Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
14 On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach.
15 Člověk, jehož dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí;
16 sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě.
17 Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů,
18 s těmi, kteří dodržují jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je.
19 Hospodin si postavil trůn na nebesích, všemu vládne svou královskou mocí.
20 Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé, vy silní bohatýři, kteří plníte, co řekne, vždy poslušni jeho slova!
21 Dobrořečte Hospodinu, všechny jeho zástupy, vy, kdo jste v jeho službách a plníte jeho vůli!
22 Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla, na všech místech jeho vlády. Dobrořeč, má duše, Hospodinu!

Žalmy, Kapitola 104

1 Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, Bože můj, jsi neskonale velký, oděl ses velebnou důstojností.
2 Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu.
3 Mezi vodami si kleneš síně, z mračen si vůz činíš a vznášíš se na perutích větru.
Žalmy 104

4 Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy.
5 Zemi jsi založil na pilířích, aby se nehnula navěky a navždy.
6 Propastnou tůň jsi přikryl jako šatem. Nad horami stály vody;
7 pohrozils a na útěk se daly, rozutekly se před tvým hromovým hlasem.
8 Když vystoupila horstva, klesly do údolí, do míst, která jsi jim určil.
9 Mez, kterou jsi stanovil, už nepřekročí, nepřikryjí znovu zemi.
10 Prameny vysíláš do potoků, které mezi horami se vinou.
11 Napájejí veškerou zvěř polí, divocí osli tu hasí žízeň.
12 Při nich přebývá nebeské ptactvo, ozývá se v ratolestech.
13 Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla.
14 Dáváš růst trávě pro dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tak si ze země dobýval chléb.
15 Dáváš víno pro radost lidskému srdci, až se tvář leskne víc než olej; chléb dodá lidskému srdci síly.
16 Hospodinovy stromy se sytí vláhou, libanónské cedry, které on zasadil.
17 A tam hnízdí ptactvo, na cypřiších má domov čáp.
18 Horské štíty patří kozorožcům, skaliska jsou útočištěm pro damany.