Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen. Žalmy 89,53
Bible
Žalmy 90

51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím.
52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném!
53 Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.

Žalmy, Kapitola 90

1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení!
2 Než se hory zrodily, než vznikl svět a země, od věků na věky jsi ty, Bože.
3 Ty člověka v prach obracíš, pravíš: "Zpět, synové Adamovi!"
4 Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka.
5 Jako povodeň je smeteš, prchnou jako spánek, jsou jak tráva, která odkvétá hned ráno:
6 zrána rozkvete a už odkvétá, večer uvadne a uschne.
7 Pro tvůj hněv spějeme k svému konci zděšeni tvým rozhořčením.
8 Před sebe si kladeš naše nepravosti, do světla své tváře naše tajné hříchy.
9 Pro tvou prchlivost naše dny pomíjejí a jako vzdech doznívají naše léta.
10 Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme.
11 Kdo zná sílu tvého hněvu, tvou prchlivost, jak by se tě nebál?
12 Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.
Žalmy 91

13 Vrať se, Hospodine! Ještě dlouho se chceš hněvat? Měj se svými služebníky soucit,
14 nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno a po všechny dny se budeme radovat a plesat.
15 Tolik radosti nám dopřej, kolik bylo dnů, v nichž jsi nás pokořoval, a let, v nichž se nám zle vedlo.
16 Nechť se na tvých služebnících ukáže tvé dílo a tvá důstojnost na jejich synech!
17 Vlídnost Panovníka, Boha našeho, buď s námi. Upevni nám dílo našich rukou, dílo našich rukou učiň pevným!

Žalmy, Kapitola 91

1 Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného.
2 Říkám o Hospodinu: "Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám."
3 Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru.
4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost.
5 Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne,
6 moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne.
7 Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového.
8 Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky.
9 Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov,
10 nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží.