Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Dlouho ještě, Hospodine? Chceš se pořád hněvat? Bude tvoje rozhorlení planout jako oheň? Žalmy 79,5
Bible
Žalmy 79

3 Prolévaly jejich krev okolo Jeruzaléma jak vodu, a nebyl, kdo by je pohřbil.
4 Tupení svých sousedů jsme vystaveni, svému okolí jsme pro smích, pro pošklebky.
5 Dlouho ještě, Hospodine? Chceš se pořád hněvat? Bude tvoje rozhorlení planout jako oheň?
6 Vylej svoje rozhořčení na pronárody, jež neznají se k tobě, na království, která nevzývají tvoje jméno;
7 vždyť pozřely Jákoba a zpustošily jeho nivy.
8 Nepřipomínej nám staré nepravosti, pospěš nám vstříc se svým slitováním, jsme naprosto vyčerpáni.
9 Bože, naše spáso, pomoz nám pro slávu svého jména, vysvoboď nás, zprosť nás hříchů pro své jméno!
10 Proč by měly pronárody říkat: "Kde je ten jejich Bůh?" Kéž by pronárody poznaly před naším zrakem pomstu za prolitou krev tvých služebníků.
11 Kéž k tobě pronikne sténání vězňů! Mocnou paží svou zachovej syny smrti!
12 Našim sousedům vrať sedminásobně do klína potupu, jíž potupili tebe, Panovníku.
13 My, tvůj lid - ovce, jež paseš, budeme ti navěky, po všechna pokolení, vzdávat chválu a vyprávět o tvých chvályhodných činech.

Žalmy, Kapitola 80

1 Pro předního zpěváka. Podle "Lilií". Svědectví pro Asafa. Žalm.
2 Naslouchej, pastýři Izraele, ty, jenž Josefa jak ovce vodíš, zaskvěj se, jenž trůníš nad cheruby, před kmeny Efrajim, Benjamín, Manases!
3 Vzbuď svou bohatýrskou sílu a přijď zachránit nás.
4 Bože, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni.
Žalmy 80

5 Hospodine, Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem při modlitbách svého lidu?
6 Chlebem slzí jsi je krmil, pít jsi jim dal slzy plnou měrou.
7 Pro sousedy jsme předmětem sváru, nepřátelům pro smích.
8 Bože zástupů, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni!
9 Vinnou révu z Egypta jsi vyňal, vypudil jsi pronárody a ji jsi zasadil.
10 Připravil jsi pro ni všechno, zapustila kořeny a rozrostla se v zemi.
11 Hory přikryla svým stínem, její ratolesti jsou jak Boží cedry,
12 rozložila výhonky až k moři a své úponky až k Řece.
13 Proč pobořils její zídky? Aby trhali z ní všichni, kdo jdou kolem?
14 Rozrývá ji kanec z lesa a spásá ji polní havěť.
15 Bože zástupů, navrať se, shlédni z nebe, popatř, ujmi se té révy,
16 kmene, který pravice tvá zasadila, letorostu, jejž sis vypěstoval.
17 Spálena je ohněm, porubána, zachmuřil jsi tvář a hynou.
18 Nad mužem své pravice drž svoji ruku, nad synem člověka, letorostem, jejž sis vypěstoval.
19 Nikdy se tě nespustíme, zachovej nám život, ať můžeme vzývat tvoje jméno.