Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
padá na mě strach a chvění, zděšení mě zachvátilo. Žalmy 55,6
Bible
Žalmy 55

4 neboť nepřítel mi spílá, svévolník mě tísní, chtěli by mě zlomit ničemnostmi, štvou proti mně plni vzteku.
5 Srdce se mi v hrudi svírá, přepadly mě hrůzy smrti,
6 padá na mě strach a chvění, zděšení mě zachvátilo.
7 Pravím: Kéž bych měl křídla jako holubice, uletěl bych, usadil se jinde.
8 Ano, daleko bych letěl, pobýval bych v poušti,
9 spěchal do bezpečí před náporem větru, před vichřicí.
10 Ve zmatek je uveď, Panovníku, jazyky jim rozdvoj, v městě vidím násilí a sváry,
11 ve dne v noci po hradbách se plíží, ničemnost a trápení jsou v jeho středu,
12 v jeho středu běsní zhouba, týrání a lest se nehnou z ulic.
13 Není to nepřítel, kdo mě tupí, to bych přece snesl; nade mne se nevypíná ten, který mě nenávidí, před tím bych se ukryl,
14 jsi to však ty, člověk jako já, můj druh a přítel!
15 Ten nejlepší vztah nás pojil, za bouřného jásotu jsme chodívali do Božího domu.
16 Ať je překvapí smrt, ať zaživa sejdou do podsvětí! Jen zloba je v jejich doupatech, je v jejich středu.
17 A já volám k Bohu, Hospodin mě spasí.
18 Večer, zrána, za poledne lkám a sténám. - Vyslyšel můj hlas!
Žalmy 56

19 On vykoupí mě z války, daruje mi pokoj, ač jich proti mně je tolik.
20 Slyší Bůh a pokoří je, on, jenž odedávna trůní, když se změnit nechtějí a nebojí se Boha.
21 Leckdo vztáhne ruku na ty, kteří v pokoji s ním žijí, jeho smlouvu znesvěcuje.
22 Lichotek má plná ústa, ale v srdci válku. Hladší nad olej jsou jeho slova, ale jsou to vytasené meče.
23 Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil.
24 Ty je, Bože, srázíš v jámu zkázy. Ti, kdo prolévají krev a stavějí vše na lsti, nedožijí ani poloviny svých dnů. Já však doufám v tebe!

Žalmy, Kapitola 56

1 Pro předního zpěváka, podle "Němé holubice dálek". Pamětní zápis, Davidův, když se ho v Gatu zmocnili Pelištejci.
2 Smiluj se nade mnou, Bože, neboť po mně šlape člověk, válečník mě denně utiskuje.
3 Denně po mně šlapou ti, kteří proti mně sočí, těch, kdo zpupně válčí proti mně, je mnoho.
4 Přichází den strachu, já však doufám v tebe.
5 V Boha, jehož slovo chválím, v Boha doufám, nebojím se, co mi může udělat tělo?
6 Denně překrucují moje slova, vymýšlejí na mě kdeco zlého.
7 Srocují se, číhají a stopují mě, o mé bezživotí usilují.
8 Vyváznout je necháš za ty ničemnosti? Takové lidi sraz, Bože, svým hněvem!
9 O mém vyhnanství si vedeš záznam; ukládej si do měchu mé slzy. Což je v svých záznamech nemáš?