Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Ženou se jak ovce do podsvětí, sama smrt je pase. Zrána je pošlapou lidé přímí, a co vytvořili, zhltne podsvětí, trvání to nemá. Žalmy 49,15
Bible
Žalmy 49

13 Ale člověk, byť byl ve cti, nemusí ani noc přečkat; podobá se zvířatům, jež zajdou.
14 To je cesta těch, kdo bláznovství se drží; za nimi jdou ti, kdo si libují v jejich řečech.
15 Ženou se jak ovce do podsvětí, sama smrt je pase. Zrána je pošlapou lidé přímí, a co vytvořili, zhltne podsvětí, trvání to nemá.
16 Avšak mne Bůh ze spárů podsvětí vykoupí, on mě přijme!
17 Jen se neboj, bohatne-li někdo a množí-li slávu svého domu;
18 zemře, nic nevezme s sebou, jeho sláva za ním nesestoupí.
19 I když zaživa si dobrořečil: "Chválí tě, že sis to zařídil tak dobře",
20 musí se přidat k pokolení svých otců, kteří nikdy nezahlédnou světlo.
21 Člověk, byť byl ve cti, nemusí mít rozum, podobá se zvířatům, jež zajdou.

Žalmy, Kapitola 50

1 Žalm pro Asafa. Bůh sám, Bůh Hospodin promluvil a volá zemi od slunce východu až po západ.
2 Ze Sijónu, místa dokonalé krásy, zaskvěl se Bůh,
3 přichází Bůh náš a nehodlá mlčet. Před ním jde oheň sžírající, vichřice běsní kolem něho.
4 Nebesa shůry i zemi volá, povede při se svým lidem.
5 "Shromážděte mi mé věrné, ty, kdo při oběti přijali mou smlouvu!"
6 Nebesa hlásají jeho spravedlnost, Bůh sám bude soudcem.
Žalmy 50

7 "Slyš, můj lide, budu mluvit, Izraeli, svědčím proti tobě, já jsem Bůh, tvůj Bůh jsem.
8 Má žaloba se netýká tvých obětí, tvé zápaly mám před sebou stále.
9 Nevezmu si býčka z tvého domu, kozly ze tvých ohrad.
10 Všechna lesní zvěř mi patří i dobytek na tisíci horách,
11 v horách vím o každém ptáku, polní havěť též mám kolem sebe.
12 Kdybych měl hlad, neřeknu si tobě, mně patří svět se vším, co je na něm.
13 Jídám snad já maso z tura nebo napájím se kozlí krví?
14 Přines Bohu oběť díků a plň svoje sliby Nejvyššímu!
15 Až mě potom budeš v den soužení volat, já tě ubráním a ty mě budeš oslavovat."
16 Ale svévolníkovi Bůh praví: "Nač odříkáváš má nařízení, proč si bereš do úst moji smlouvu?
17 Ty přec nenávidíš kázeň, ty má slova za sebe jen házíš.
18 Spatříš zloděje a běžíš k němu, s cizoložníky máš podíl.
19 Ústa propůjčuješ k zlému, svůj jazyk jsi spřáhl se lstí.
20 Usedneš a mluvíš proti bratru, kydáš hanu na syna své matky.
21 To jsi dělával, a já jsem mlčel. Domníval ses, že jsem jako ty. Vznáším proti tobě obžalobu.