Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Na pomoc nám povstaň, vykup nás pro svoje milosrdenství! Žalmy 44,27
Bible
Žalmy 45

25 Proč skrýváš svou tvář? Proč na naše pokoření, na náš útisk zapomínáš?
26 Naše duše leží v prachu, naše hruď je přitištěna k zemi.
27 Na pomoc nám povstaň, vykup nás pro svoje milosrdenství!

Žalmy, Kapitola 45

1 Pro předního zpěváka, podle "Lilií". Pro Kórachovce; poučující, píseň lásky.
2 Slavnostní řeč mi ze srdce tryská, své dílo přednesu králi; jazyk můj - hbitého písaře rydlo:
3 Ty nejkrásnější ze synů lidských, z tvých rtů se line milost, proto ti Bůh navěky žehná!
4 Boky si opásej, bohatýre, mečem, svou velebnou důstojností,
5 se zdarem do boje důstojně vyjeď za pravdu, mírnost a spravedlnost, svou pravicí dokážeš činy, jež vzbudí bázeň.
6 Máš ostré šípy, národy padnou ti k nohám, zasáhneš srdce nepřátel, králi!
7 Tvůj trůn, ó božský, bude stát věčně a navždy, tvým žezlem královským je žezlo práva.
8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš zvůli; proto tě, božský, pomazal Bůh tvůj olejem veselí nad tvoje druhy.
9 Celé tvé roucho myrhou, aloe, kasií voní, z paláců zdobených slonovou kostí hra strun zní pro radost tobě.
10 Královské dcery se skvějí v tvých skvostech, královna ve zlatě z Ofíru ti stojí po pravici.
11 Slyš, dcero, pohleď, nakloň své ucho, zapomeň na svůj lid, na otcův dům,
12 neboť král zatouží po tvé kráse; je to tvůj pán a jemu se klaněj.
Žalmy 46

13 I dcera Týru svůj dar ti nese, naklonit si tě chtějí boháči z lidu.
14 Královská dcera v celé své slávě již čeká uvnitř, svůj šat má protkaný zlatem.
15 V zářivém oděvu ji vedou králi a za ní její panenské družky, k tobě je uvádějí.
16 Průvod se ubírá v radostném jásotu, vstupuje v královský palác.
17 Namísto otců budeš mít syny, učiníš je velmoži po celé zemi.
18 Tvé jméno budu připomínat po všechna pokolení; proto ti národy budou vzdávat chválu navěky a navždy.

Žalmy, Kapitola 46

1 Pro předního zpěváka; pro Kórachovce, píseň vysokým hlasem.
2 Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená.
3 Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří.
4 Ať si jejich vody hučí, ať se pění, ať se hory pro jejich zpupnost třesou!
5 Řeka svými toky oblažuje město Boží, svatyni příbytku Nejvyššího.
6 Nepohne se, Bůh je v jeho středu, Bůh mu pomáhá hned při rozbřesku jitra.
7 Pronárody hlučí, království se hroutí, jen vydá hlas a země se rozplývá.
8 Hospodin zástupů je s námi, Bůh Jákobův, hrad náš nedobytný.
9 Pojďte jen, pohleďte na Hospodinovy skutky, jak úžasné činy v zemi koná!