Jednu nazval Jemíma, druhou Kesía a třetí Keren-ha-púk. Jób 42,14›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Žalmy 1
Žalmy, Kapitola 1
Žalmy, Kapitola 2
12 A Hospodin Jóbovi žehnal ke konci více než na začátku, takže měl čtrnáct tisíc ovcí a koz, šest tisíc velbloudů, tisíc spřežení skotu a tisíc oslic.
13 Měl také sedm synů a tři dcery.
14 Jednu nazval Jemíma, druhou Kesía a třetí Keren-ha-púk.
15 Po celé zemi se nenašly tak krásné ženy, jako byly dcery Jóbovy. Otec jim dal dědictví jako jejich bratrům.
16 Jób potom žil ještě sto čtyřicet let a viděl své syny i syny svých synů do čtvrtého pokolení.
17 I zemřel Jób stár a sytý dnů.
Žalmy, Kapitola 1
1 Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,
2 nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.
3 Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.
4 Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem.
5 Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.
6 Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.
Žalmy, Kapitola 2
1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?
2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:
3 "Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme."
Žalmy 3
Žalmy, Kapitola 3
4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.
5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem:
6 "Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!"
7 Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.
8 Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.
9 Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny."
10 Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země!
11 Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním.
12 Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!
Žalmy, Kapitola 3
1 Žalm Davidův, když prchal před svým synem Abšalómem.
2 Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží, mnoho je těch, kdo proti mně povstávají!
3 Mnoho je těch, kteří o mně prohlašují: "Ten u Boha spásu nenalezne."
4 Ze všech stran jsi mi však, Hospodine, štítem, tys má sláva, ty mi pozvedáš hlavu.
5 Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá.
6 Ulehnu, usnu a probudím se, neboť Hospodin mě podepírá.
Komentáře k verši :
Jednu nazval Jemíma, druhou Kesía a třetí Keren-ha-púk. Jób 42,14
Počet veršů v Bibli je 31 167.