Jób na to Hospodinu odpověděl: Jób 42,1›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 42
Jób, Kapitola 42
25 Na prachu země mu není podobného, kdo by byl prost všeho děsu.
26 Na všechno vysoké pohlíží svrchu, nad všemi šelmami je králem."
Jób, Kapitola 42
1 Jób na to Hospodinu odpověděl:
2 "Uznávám, že všechno můžeš a že žádný záměr tobě není neproveditelný.
3 Kdo smí nerozvážně zatemňovat úradek Boží? Ano, hlásal jsem, čemu jsem nerozuměl. Jsou to věci pro mě příliš divuplné, které neznám.
4 Rač mě vyslyšet a nech mě mluvit; budu se tě ptát a poučíš mě.
5 Jen z doslechu o tobě jsem slýchal, teď však jsem tě spatřil vlastním okem.
6 Proto odvolávám a lituji všeho v prachu a popelu."
7 Když Hospodin k Jóbovi domluvil tato slova, řekl Elífazovi Témanskému: "Můj hněv plane proti tobě a oběma tvým přátelům, protože jste o mně nemluvili náležitě jako můj služebník Jób.
8 Vezměte tedy za sebe sedm býčků a sedm beranů a jděte k mému služebníku Jóbovi. Obětujte za sebe zápalnou oběť a můj služebník Jób ať se za vás modlí. Já ho přijmu milostivě a nepotrestám vás za vaše poblouzení, že jste o mně nemluvili náležitě jako můj služebník Jób."
9 I šli Elífaz Témanský, Bildad Šúchský a Sófar Naamatský učinit, co jim Hospodin nařídil. A Hospodin Jóba milostně přijal.
10 Hospodin také změnil Jóbův úděl, poté co se modlil za své přátele, a dal mu všeho dvojnásob, než míval.
11 I přišli k němu všichni jeho bratři a všechny sestry a všichni jeho dřívější známí, aby s ním v jeho domě pojedli chléb. Projevovali mu soustrast a snažili se ho potěšit po všem tom zlu, jež na něj Hospodin uvedl, a každý mu daroval po kesítě a zlatém kroužku.
12 A Hospodin Jóbovi žehnal ke konci více než na začátku, takže měl čtrnáct tisíc ovcí a koz, šest tisíc velbloudů, tisíc spřežení skotu a tisíc oslic.
13 Měl také sedm synů a tři dcery.
Žalmy 2
Žalmy, Kapitola 1
Žalmy, Kapitola 2
14 Jednu nazval Jemíma, druhou Kesía a třetí Keren-ha-púk.
15 Po celé zemi se nenašly tak krásné ženy, jako byly dcery Jóbovy. Otec jim dal dědictví jako jejich bratrům.
16 Jób potom žil ještě sto čtyřicet let a viděl své syny i syny svých synů do čtvrtého pokolení.
17 I zemřel Jób stár a sytý dnů.
Žalmy, Kapitola 1
1 Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,
2 nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.
3 Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.
4 Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem.
5 Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.
6 Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.
Žalmy, Kapitola 2
1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?
2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:
3 "Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme."
4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.
5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem:
Komentáře k verši :
Jób na to Hospodinu odpověděl: Jób 42,1
Počet veršů v Bibli je 31 167.