Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Vždyť až přejde počet mých let, půjdu stezkou, z níž se nenavrátím. Jób 16,22›››
Bible
  • Nápověda
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 17

20 Ať se mi přátelé posmívají, moje oko hledí v slzách k Bohu.
21 Kéž je muži dáno hájit se před Bohem, lidskému synu před jeho bližním.
22 Vždyť až přejde počet mých let, půjdu stezkou, z níž se nenavrátím.

Jób, Kapitola 17

1 Na duchu jsem zlomen, mé dny dohasly, jen hrob mi zbývá.
2 Co posměšků zakouším, stále mě napadají, oka nezamhouřím.
3 Slož u sebe za mě záruku, kdo jiný by se zaručil rukoudáním?
4 Jejich srdce prozíravosti jsi zbavil, a proto je nevyvýšíš.
5 Přátelům se pochlebuje, vlastním synům vypovídá zrak.
6 Učinil mě pořekadlem lidu, tím, na nějž se plivá.
7 Můj zrak pohasl hořem, všechny mé údy jsou už jen stín.
8 Poctiví nad tím žasnou, nevinný je pobouřen rouhačem.
9 Spravedlivý se však přidrží své cesty, kdo má čisté ruce, bude ještě odvážnější.
10 Vy všichni, obraťte se a pak přijďte, moudrého však mezi vámi nenacházím.
11 Mé dny pomíjejí, moje záměry se hatí, přání mého srdce ztroskotala.
12 Noc vydávají za den, mluví o světle, kde temnota je blízko.
Jób 18

13 I kdybych měl naději, podsvětí bude mým domem, lože si ustelu ve tmách.
14 Jámě řeknu: »Tys můj otec«, červům: »Matko má, má sestro.«
15 Kde mám jakou naději a splnění mé naděje kdo spatří?
16 Závory podsvětí zapadnou, až se spolu do prachu uložíme."

Jób, Kapitola 18

1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy:
2 "Jak dlouho ještě povedete tyhle řeči? Rozvažte to a pak budem mluvit.
3 Proč jsme ceněni jak dobytek, jsme snad nečistí ve vašich očích?
4 Ty, který sám sebe v hněvu rozsápáváš, kvůli tobě má být opuštěna země, má se skála přemístit ze svého místa?
5 Avšak světlo svévolníka zhasne, plamen jeho ohně nezazáří,
6 světlo v jeho stanu ztemní, zhasne nad ním jeho kahan.
7 Těsno bude jeho rázným krokům, vlastní plány přivedou ho k pádu,
8 nohama se zaplete do sítě, prochází se po pletivu nad pastí,
9 za patu se chytí do osidla, zadrhne se kolem něho smyčka.
10 Na zemi je ukryt na něj provaz, nástraha na něho na pěšině.
11 Ze všech stran ho přepadají hrůzy, ženou se mu v patách.




Komentáře k verši :

Vždyť až přejde počet mých let, půjdu stezkou, z níž se nenavrátím. Jób 16,22





Počet veršů v Bibli je 31 167.