Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Tu přestali oni tři muži Jóbovi odpovídat, protože byl ve vlastních očích spravedlivý. Jób 32,1›››
Bible
  • Nápověda
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 32

39 jestliže jsem její sílu spotřeboval bez placení a její vlastníky odbýval,
40 ať místo pšenice vzejde trní, místo ječmene býlí." Zde končí Jóbova slova.

Jób, Kapitola 32

1 Tu přestali oni tři muži Jóbovi odpovídat, protože byl ve vlastních očích spravedlivý.
2 Zato vzplanul hněvem Elíhú, syn Berakeela Búzského z čeledi Rámovy; jeho hněv vzplanul proti Jóbovi, protože se pokládal za spravedlivějšího než Bůh.
3 Jeho hněv vzplanul i proti jeho třem nepřátelům, protože nenašli správnou odpověď a Jóba prohlašovali za svévolníka.
4 Elíhú se slovy k Jóbovi vyčkával, protože ostatní byli věkem starší než on.
5 Elíhú však viděl, že v ústech oněch tří mužů není vhodná odpověď, proto vzplanul hněvem.
6 Na to tedy navázal Elíhů, syn Berakeela Búzského, slovy: "Co se týče let, jsem mladší, kdežto vy jste kmeti, proto jsem se ostýchal a obával vám sdělit, co vím.
7 Řekl jsem si: Ať promluví léta, ti, kteří mají let mnoho, ať s moudrostí seznamují.
8 Avšak je to duch člověku daný, dech Všemocného, jenž lidi činí rozumnými.
9 Nejsou vždycky moudří ti, kdo mají mnoho let, starci nemusejí vždy rozumět právu.
10 Proto říkám: Poslyšte mě. Rovněž já chci sdělit, co vím.
11 Hle, čekal jsem na vaše slova, naslouchal jsem vaší rozumnosti, až co svými slovy vystihnete.
12 Snažil jsem se vám porozumět, avšak Jóba nikdo neusvědčil, žádný z vás neodpověděl na jeho řeči.
13 Neříkejte: »My jsme našli moudrost; Bůh ho odvane jak plevu, a ne člověk.«
Jób 33

14 Jób svá slova nezaměřil proti mně, nebudu mu odpovídat vašimi řečmi. -
15 Jsou zděšeni, už neodpovídají, slova jim už došla.
16 Čekám, ale oni nepromluví, stojí tu a neodpovídají.
17 Přispěji tedy já svým dílem, rovněž já chci sdělit, co vím.
18 Jsem naplněn slovy, těsno je duchu v mém nitru.
19 Hle, mé nitro je jako víno, které nemá průduch, jako nové měchy, jež pukají.
20 Musím mluvit, aby se mi ulevilo; otevřu rty a odpovím.
21 Nebudu nikomu stranit, nechci nikomu lichotit;
22 nevím, co je lichocení, to by mě můj Učinitel brzy smetl.

Jób, Kapitola 33

1 Ty, Jóbe, slyš dobře mou řeč, všem mým slovům dopřej sluchu.
2 Pohleď, otevírám ústa, pod mým patrem promlouvá můj jazyk.
3 Má řeč tryská z upřímného srdce, mé rty mluví o poznání vytříbeném.
4 Boží duch mě učinil, dech Všemocného mě oživil.
5 Můžeš-li, odpovídej, předlož mi svou při, postav se!
6 Hle, já budu tvými ústy před Bohem, i já jsem jen kus hlíny.




Komentáře k verši :

Tu přestali oni tři muži Jóbovi odpovídat, protože byl ve vlastních očích spravedlivý. Jób 32,1





Počet veršů v Bibli je 31 167.