Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Prosím, upamatuj se, že jsi mě učinil jako hlínu a že mě obracíš v prach. Jób 10,9
Genesis Exodus Leviticus Numeri Deuteronomiu Jozue Soudců Rút 1 Samuelova 2 Samuelova 1 Královská 2 Královská 1 Paralipome 2 Paralipome Ezdráš Nehemjáš Ester Jób Žalmy Přísloví Kazatel Píseň písní Izajáš Jeremjáš Pláč Ezechiel Daniel Ozeáš Jóel Ámos Abdijáš Jonáš Micheáš
Prosím, upamatuj se, že jsi mě učinil jako hlínu a že mě obracíš v prach. Jób 10,9
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 10
7 Vždyť víš, že svévolník nejsem, a že nikdo nevysvobodí z tvé ruky.
8 Tvé ruce mě ztvárnily a udělaly se vším všudy, a teď najednou mě hubíš.
10 Což jsi mě nenalil do nádoby jako mléko a jako sýr nenechal srazit?
11 Přioděl jsi mě kůží a masem, propletls mě šlachami a kostmi,
12 nakládal jsi se mnou milosrdně, dals mi život a tvůj dohled střežil mého ducha.
13 Ale ve svém srdci ukryls toto - bylo to tvým úmyslem, to vím - :
14 že proti mě budeš ve střehu, jestliže zhřeším, že nenecháš bez trestu můj přečin.
15 Běda mně, kdybych byl svévolně jednal! Ač jsem spravedlivý, hlavu nepozvedám, hanbou přesycen vidím své pokoření.
16 Kdybych se pozvedal, jak lev bys mě honil, svoji divuplnou moc bys opět na mně zjevil.
17 Stavěl bys proti mně nové svědky, stupňoval své roztrpčení na mě, vystřídaly by se u mne celé voje.
18 Proč jsi mě vyvedl z matčina lůna! Kéž bych byl zhynul a žádné oko mě nespatřilo.
19 Byl bych, jako bych nikdy nebyl, byl bych nesen ze života matky k hrobu.
20 Což není mých dnů tak málo? Kéž by toho nechal a odstoupil ode mne, abych trochu okřál,
21 dřív než půjdu tam, odkud návratu není, do země temnot a šeré smrti,
Jób 11
Jób, Kapitola 11
22 do země temné jak mračno, do šera smrti, kde není řádu, kde záblesk svítání je jako mračno."
Jób, Kapitola 11
1 Na to navázal Sófar Naamatský slovy:
2 "Má takové množství slov zůstat bez odpovědi? Má mluvka být v právu?
3 Mohou lidé k tomu, co povídáš, mlčet? Máš ty se dál vysmívat a nikdo tě neusadí?
4 Říkáš: »Co jsem zastával, je ryzí, jsem před tebou čistý.«
5 Jen kdyby Bůh promluvil a otevřel rty proti tobě,
6 prozradil by ti taje moudrosti: dvojnásobný trest k záchraně vede. Věz, že Bůh chce zapomenout na tvé nepravosti.
7 Dokážeš vystihnout Boha či obsáhnout dokonalost Všemocného,
8 jež nebesa převyšuje? Co chceš dělat? Hlubší je než podsvětí. Co o tom víš?
9 Její míra je delší než země, širší nežli moře.
10 Chce-li změnit, uzavřít, svolat, kdo ho odvrátí?
11 Ano, on zná falešníky, vidí ničemnosti - a srozuměn není.
12 Může tupec dostat rozum? Narodí se hříbě divokého osla jako člověk?
13 Jestliže teď napravíš své srdce a vztáhneš své ruce k Bohu,
14 jestliže dáš ruce pryč od ničemností, nepřipustíš, aby ve tvém stanu přebývala podlost,