Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
do země temné jak mračno, do šera smrti, kde není řádu, kde záblesk svítání je jako mračno." Jób 10,22
Genesis Exodus Leviticus Numeri Deuteronomiu Jozue Soudců Rút 1 Samuelova 2 Samuelova 1 Královská 2 Královská 1 Paralipome 2 Paralipome Ezdráš Nehemjáš Ester Jób Žalmy Přísloví Kazatel Píseň písní Izajáš Jeremjáš Pláč Ezechiel Daniel Ozeáš Jóel Ámos Abdijáš Jonáš Micheáš
do země temné jak mračno, do šera smrti, kde není řádu, kde záblesk svítání je jako mračno." Jób 10,22
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 11
Jób, Kapitola 11
20 Což není mých dnů tak málo? Kéž by toho nechal a odstoupil ode mne, abych trochu okřál,
21 dřív než půjdu tam, odkud návratu není, do země temnot a šeré smrti,
Jób, Kapitola 11
1 Na to navázal Sófar Naamatský slovy:
2 "Má takové množství slov zůstat bez odpovědi? Má mluvka být v právu?
3 Mohou lidé k tomu, co povídáš, mlčet? Máš ty se dál vysmívat a nikdo tě neusadí?
4 Říkáš: »Co jsem zastával, je ryzí, jsem před tebou čistý.«
5 Jen kdyby Bůh promluvil a otevřel rty proti tobě,
6 prozradil by ti taje moudrosti: dvojnásobný trest k záchraně vede. Věz, že Bůh chce zapomenout na tvé nepravosti.
7 Dokážeš vystihnout Boha či obsáhnout dokonalost Všemocného,
8 jež nebesa převyšuje? Co chceš dělat? Hlubší je než podsvětí. Co o tom víš?
9 Její míra je delší než země, širší nežli moře.
10 Chce-li změnit, uzavřít, svolat, kdo ho odvrátí?
11 Ano, on zná falešníky, vidí ničemnosti - a srozuměn není.
12 Může tupec dostat rozum? Narodí se hříbě divokého osla jako člověk?
Jób 12
Jób, Kapitola 12
13 Jestliže teď napravíš své srdce a vztáhneš své ruce k Bohu,
14 jestliže dáš ruce pryč od ničemností, nepřipustíš, aby ve tvém stanu přebývala podlost,
15 tedy pozdvihneš tvář bez poskvrny, budeš jak odlitý z bronzu, nepocítíš bázně,
16 zapomeneš na trápení, bude ve tvých vzpomínkách jak voda, která uplynula.
17 Nadejde ti věk jasnější nad poledne, chmury obrátí se v jitro.
18 Doufej, naděje ti kyne, pohleď, budeš uléhat v bezpečí.
19 Budeš odpočívat a nikdo tě nevyděsí, získat tebe budou si přát mnozí,
20 kdežto svévolníkům vypoví zrak, ztratí útočiště, jejich nadějí je: vydechnout duši."
Jób, Kapitola 12
1 Jób na to odpověděl:
2 "Vy jste vskutku ten pravý lid, s vámi vymře moudrost!
3 Ale já mám také rozum jako vy, nejsem zpozdilejší než vy; kdopak tohle neví?
4 Jsem k posměchu i vlastnímu příteli, jemuž Bůh odpoví, když volá; v posměchu je spravedlivý, bezúhonný.
5 Bezstarostný smýšlí o zániku pohrdavě, sám stojí pevně, když nohy jiných vrávorají!
6 Stany zhoubců zůstávají nerušené, v bezpečí jsou ti, kdo popouzejí Boha, i ten, kdo chce Boha mít v své moci.
7 Avšak dobytka se zeptej, poučí tě, nebeského ptactva, ono ti to poví,