Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. Přísloví 31,10
Genesis Exodus Leviticus Numeri Deuteronomiu Jozue Soudců Rút 1 Samuelova 2 Samuelova 1 Královská 2 Královská 1 Paralipome 2 Paralipome Ezdráš Nehemjáš Ester Jób Žalmy Přísloví Kazatel Píseň písní Izajáš Jeremjáš Pláč Ezechiel Daniel Ozeáš Jóel Ámos Abdijáš Jonáš Micheáš
Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. Přísloví 31,10
Přísloví 31
8 Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených,
9 ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka.
11 Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist.
12 Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život.
13 Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama.
14 Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb.
15 Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám.
16 Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici.
17 Bedra si opáše silou a posílí své paže.
18 Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci.
19 Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena.
20 Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku.
21 Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu.
22 Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv.
Kazatel 1
Kazatel, Kapitola 1
23 Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země.
24 Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci.
25 Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům.
26 Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení.
27 Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí.
28 Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí:
29 "Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš."
30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály.
31 Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!
Kazatel, Kapitola 1
1 Slova Kazatele, syna Davidova, krále v Jeruzalémě.
2 Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl Kazatel, pomíjivost, samá pomíjivost, všechno pomíjí.
3 Jaký užitek má člověk ze všeho svého pachtění, z toho, jak se pod sluncem pachtí?
4 Pokolení odchází, pokolení přichází, ale země stále trvá.
5 Slunce vychází, slunce zapadá a dychtivě tíhne k místu, odkud opět vzejde.
6 Vítr spěje k jihu, stáčí se k severu, točí se, točí, spěje dál, až se zas oklikou vrátí.