Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Stal jsem se bratrem šakalů, druhem pštrosů. Jób 30,29
Genesis Exodus Leviticus Numeri Deuteronomiu Jozue Soudců Rút 1 Samuelova 2 Samuelova 1 Královská 2 Královská 1 Paralipome 2 Paralipome Ezdráš Nehemjáš Ester Jób Žalmy Přísloví Kazatel Píseň písní Izajáš Jeremjáš Pláč Ezechiel Daniel Ozeáš Jóel Ámos Abdijáš Jonáš Micheáš
Stal jsem se bratrem šakalů, druhem pštrosů. Jób 30,29
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 31
Jób, Kapitola 31
27 Mé útroby neklidně vřou, mám před sebou dny utrpení.
28 Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko, povstávám ve shromáždění a volám o pomoc.
30 Kůže na mně zčernala, kosti mám horkostí rozpálené.
31 Má citara zní při truchlení, moje flétna při hlasu plačících."
Jób, Kapitola 31
1 "Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?
2 Jaký je úděl od Boha shůry, dědictví od Všemocného z výšin?
3 Zdali ne bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností?
4 Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?
5 Jestliže jsem licoměrně jednal a moje noha spěchala za lstí,
6 ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.
7 Jestliže se můj krok odchýlil z cesty a mé srdce si šlo za mýma očima nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních,
8 ať jiný sní, co zaseju, a moji potomci ať jsou vykořeněni.
9 Jestliže se mé srdce dalo zlákat cizí ženou a já jsem strojil nástrahy u dveří svého druha,
10 ať moje žena jinému mele a jiní ať se sklánějí nad ní.
Jób 31
11 Byla by to přece mrzkost, nepravost hodná odsouzení,
12 byl by to oheň, jenž zžírá v říši zkázy, který do kořenů zničí všechnu mou úrodu.
13 Jestliže jsem porušil právo svého otroka či otrokyně, když se mnou vedli spor,
14 co bych měl udělat, až Bůh povstane, co mu odvětím, až mě bude stíhat?
15 Což ten, který mě učinil v mateřském životě, neučinil i jeho, nebyl to týž, který nás připravil v lůně?
16 Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání, oči vdovy nechal hasnout v beznaději
17 a sám pojídal své sousto, aniž z něho též sirotek jedl -
18 ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce, také vdovu jsem od života své matky vodil -,
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu, že se ubožák čím přikrýt nemá,
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat,
21 jestliže má ruka hrozila sirotkovi, ač jsem v bráně viděl, že mu mohu pomoci,
22 ať mi odpadne lopatka od ramene a paže se mi vylomí z kloubu.
23 Propadl bych jistě strachu, bědám Božím, na nic bych se nevzmohl před jeho vznešeností.
24 Jestliže jsem svou důvěru složil v zlato, třpytivému zlatu říkal: »V tebe doufám«,
25 jestliže jsem se radoval, že jsem tak zámožný, že má ruka nabyla úctyhodného jmění,