Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost. Přísloví 17,21
Genesis Exodus Leviticus Numeri Deuteronomiu Jozue Soudců Rút 1 Samuelova 2 Samuelova 1 Královská 2 Královská 1 Paralipome 2 Paralipome Ezdráš Nehemjáš Ester Jób Žalmy Přísloví Kazatel Píseň písní Izajáš Jeremjáš Pláč Ezechiel Daniel Ozeáš Jóel Ámos Abdijáš Jonáš Micheáš
Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost. Přísloví 17,21
Přísloví 17
Přísloví, Kapitola 18
19 Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu.
20 Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla.
22 Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.
23 Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva.
24 Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země.
25 Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost.
26 Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít pro přímost.
27 Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk.
28 I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.
Přísloví, Kapitola 18
1 Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry.
2 Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce.
3 Kam vejde svévolník, vchází opovržení a potupa s hanbou.
4 Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti.
5 Není dobré nadržovat svévolníkovi a odstrčit na soudu spravedlivého.
Přísloví 18
6 Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku.
7 Ústa přinesou hlupákovi zkázu, jeho rty jsou léčkou jeho duši.
8 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.
9 Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce.
10 Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu.
11 Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba.
12 Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora.
13 Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba pro něj.
14 Mužný duch snáší nemoc, ale ducha ubitého kdo unese?
15 Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává.
16 Dar otvírá člověku dveře, uvádí ho i k velmožům.
17 Kdo při sporu mluví první, jeví se spravedlivý, pak přijde druhá strana a podrobí ho zkoušce.
18 Losování činí přítrž svárům, odtrhne od sebe i zarputilce.
19 Zhrzený bratr je nepřístupnější než pevná tvrz a sváry jsou jako závora paláce.
20 Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů.