Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Vždyť bloud mluví bludy a jeho srdce páchá ničemnosti, dopouští se rouhání a scestně mluví proti Hospodinu. Hladovou duši nechává lačnou a žíznícímu neposkytne nápoj. Izajáš 32,6
Bible
Izajáš 32

4 Srdce nerozumných nabude poznání, jazyk koktavých bude hovořit hbitě a jasně.
5 Bloud už nebude zván šlechetný, potměšilci nebude se říkat velkomyslný.
6 Vždyť bloud mluví bludy a jeho srdce páchá ničemnosti, dopouští se rouhání a scestně mluví proti Hospodinu. Hladovou duši nechává lačnou a žíznícímu neposkytne nápoj.
7 Zbraně potměšilcovy jsou zhoubné, jen k mrzkostem radí, chce zničit utištěné klamnými slovy, když se ubožák dovolává práva.
8 Šlechetný však dává ušlechtilé rady a v ušlechtilém jednání setrvává.
9 Ženy sebejisté, vzhůru, slyšte můj hlas! Bezstarostné dcery, popřejte mému výroku sluchu!
10 Do roka a do dne se budete chvět, vy bezstarostné, neboť je konec s vinobraním, sklizeň se nedostaví.
11 Děste se, vy sebejisté, chvějte se, vy bezstarostné, vysvlečte se, obnažte se, bedra si žínicí přepásejte.
12 Bijí se v prsa, naříkají pro skvělá pole, pro úrodný vinný kmen,
13 pro roli mého lidu, jež vydává trní a bodláčí, ano i pro domy plné veselí v rozjařeném městě.
14 Neboť palác zchátrá, hluk města ustane. Návrší se strážnou věží budou navěky jeskyněmi, budou obveselením divokých oslů a pastvinou stád.
15 Až bude na nás vylit z výše duch, poušť se stane sadem a sad bude mít cenu lesa.
16 I na poušti bude přebývat právo a v sadu se usídlí spravedlnost.
17 Spravedlnost vytvoří pokoj, spravedlnost zajistí klid a bezpečí navěky.
18 Můj lid bude sídlit na nivách pokoje, v bezpečných příbytcích, v klidných místech odpočinku,
Izajáš 33

19 i kdyby na les spadlo krupobití a město bylo srovnáno se zemí.
20 Blaze vám, kteří budete osévat zemi všude zavlažovanou a necháte volně běhat býka a osla.

Izajáš, Kapitola 33

1 Běda tobě, který šíříš zhoubu a sám nejsi huben, který jednáš věrolomně, ač se vůči tobě nikdo věrolomně nezachoval. Až dokončíš zhoubu, propadneš sám zhoubě, až dovršíš věrolomnost, bude věrolomně naloženo s tebou.
2 Hospodine, slituj se nad námi, v tebe skládáme naději! Buď paží svého lidu každé ráno i naší spásou v čase soužení.
3 Národy se rozprchávají před mocným hřmotem, před tvou vyvýšeností se pronárody rozptylují.
4 Kořist vám bude sebrána, jako by ji sebral hmyz, jako přepadávají kobylky, tak bude napadena.
5 Vyvýšen je Hospodin, jenž přebývá na výšině, naplňuje Sijón spravedlností a právem.
6 Bude věrnou jistotou tvé budoucnosti, klenotnicí spásy, moudrosti a poznání, jejímž pokladem je bázeň před Hospodinem.
7 Hle, mužové Aríela úpějí na ulicích, poslové pokoje hořce pláčou.
8 Silnice jsou liduprázdné, pocestní přestali chodit. Smlouva se porušuje, města jsou v nevážnosti, člověk nemá cenu.
9 Truchlí, chřadne země, zahanben je Libanón a vadne. Šáron podobá se pustině, Bášan i Karmel shazují listí.
10 "Nyní povstanu," praví Hospodin, "nyní se vyvýším, nyní se zvednu!"
11 Obtěžkáte senem, porodíte slámu. Váš dech je oheň a pozře vás.
12 Národy budou vypalovány jako vápno, jako posekané trní vzplanou v ohni.
13 Slyšte, vzdálení, co činím, poznejte, blízcí, mou bohatýrskou sílu!