"Můj lid je pošetilý, nezná se ke mně, jsou to synové pomatení, nemají rozum. Jsou moudří, ale ke zlému, dobro konat nedovedou." Jeremjáš 4,22›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52
Jeremjáš 4
Jeremjáš, Kapitola 5
20 Zkáza za zkázou se hlásí, celá země je zpleněna. Náhle byly vypleněny mé stany, znenadání mé stanové houně.
21 Jak dlouho budu vidět korouhev, slyšet hlas polnice?
22 "Můj lid je pošetilý, nezná se ke mně, jsou to synové pomatení, nemají rozum. Jsou moudří, ale ke zlému, dobro konat nedovedou."
23 Viděl jsem zemi, a hle, je pustá a prázdná, nebesa jsou beze světla.
24 Viděl jsem hory, a hle, třesou se, všechny pahorky se otřásají.
25 Viděl jsem, a hle, nikde žádný člověk, i všechno nebeské ptactvo odletělo.
26 Viděl jsem, a hle, sad je pouští, všechna města v něm jsou podvrácena Hospodinem, jeho planoucím hněvem.
27 Toto praví Hospodin: "Celá země bude zpustošená, ale neskončím s ní docela.
28 Země nad tím bude truchlit, zachmuří se nebe shůry, neboť jsem vyhlásil, co mám v úmyslu, a neželím toho a od toho neupustím."
29 Před hřmotem jezdců a lučištníků prchá celé město, zalezli do houští, vystoupili na skaliska. Celé město je opuštěné, není žádného, kdo by v něm bydlel.
30 Ale ty, vypleněná, co to děláš? Odíváš se karmínem, zdobíš se zlatými ozdobami, líčíš si oči? Nadarmo se krášlíš, záletníci tebou pohrdají, budou ti ukládat o život.
31 Slyším křik, jako když se rodička bolestí svíjí, sténání, jako když rodí poprvé, křik dcery sijónské, po dechu lapá, rozprostírá dlaně: "Běda mi, jsem tak bezmocná, vydána vrahům!"
Jeremjáš, Kapitola 5
1 "Proběhněte ulicemi Jeruzaléma, prohledejte jeho náměstí, jen se dívejte a přesvědčte se, zda najdete někoho, kdo uplatňuje právo, kdo hledá pravdu, a já Jeruzalému odpustím.
2 Říkají-li: »Jakože živ je Hospodin«, jistě přísahají křivě."
3 Hospodine, tobě přece záleží na věrnosti. Biješ je, ale bolestí se nesvíjejí, ničíš je, ale tvá napomínání odmítají. Jejich tváře jsou tvrdší než skála, odmítají se vrátit.
Jeremjáš 5
4 Řekl jsem: Jsou to jen nuzáci! Počínají si pošetile, protože neznají Hospodinovu cestu, řády svého Boha.
5 Půjdu tedy k velkým, promluvím s nimi, ti přece znají Hospodinovu cestu, řády svého Boha. Avšak ti rovněž rozlomili jho, zpřetrhali pouta.
6 Proto je zadáví lev z divočiny, zahubí je stepní vlk. U jejich měst bude číhat levhart a rozsápe každého, kdo z nich vyjde, neboť jejich nevěrností je tolik, tak četná jsou jejich odvrácení.
7 "Jak bych ti to mohl odpustit? Tvoji synové mě opustili a přísahají při tom, co není Bůh. Sytím je, a oni cizoloží, v domě nevěstky si zasazují smuteční zářezy.
8 Jsou to bujní hřebci, hned jak vstanou, každý plane vášní k ženě svého bližního.
9 Což je za to nemám ztrestat? je výrok Hospodinův. Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?
10 Vystupte na jeho zdi a ničte, ale ne docela, odstraňte jeho výhonky, protože nepatří Hospodinu.
11 Věrolomně se vůči mně zachoval dům izraelský i dům judský, je výrok Hospodinův.
12 Zapřeli Hospodina, říkají: »On to neudělá, nepotká nás nic zlého, nepocítíme meč ani hlad.
13 Proroci přejdou jako vítr, nemají co mluvit; tak ať se jim stane."
14 Proto praví Hospodin, Bůh zástupů, toto: "Protože mluvíte takovými slovy, hle, já vkládám svá slova do tvých úst, ta budou ohněm a tento lid bude dřívím, jež pozře."
15 "Hle, přivedu na vás zdaleka pronárod, dome izraelský, je výrok Hospodinův, pronárod mohutný, pronárod odvěký, pronárod, jehož jazyk neznáš, nebudeš rozumět tomu, co mluví.
16 Jeho toulec je otevřený hrob, všichni jsou bohatýři.
17 Pozře tvou žeň, tvůj chléb, pozře tvé syny i tvé dcery, pozře tvé ovce i tvůj dobytek, pozře tvou révu i tvé fíky, mečem vyvrátí tvá opevněná města, na něž se spoléháš."
18 "Avšak ani v oněch dnech s vámi neskoncuji docela, je výrok Hospodinův.
Komentáře k verši :
"Můj lid je pošetilý, nezná se ke mně, jsou to synové pomatení, nemají rozum. Jsou moudří, ale ke zlému, dobro konat nedovedou." Jeremjáš 4,22
Počet veršů v Bibli je 31 167.