Někomu Bůh dává bohatství a poklady i slávu, takže nepostrádá pro sebe nic z toho všeho, po čem touží. Bůh však mu nedá možnost toho užívat a má z toho užitek někdo cizí. To je pomíjivost a zlý neduh. Kazatel 6,2›››
Kazatel 6
Kazatel, Kapitola 6
Kazatel, Kapitola 7
19 Ten totiž příliš nemyslí na dny svého života, protože Bůh oblažuje jeho srdce radostí.
Kazatel, Kapitola 6
1 Je zlo, které jsem pod sluncem viděl, a je mezi lidmi časté:
2 Někomu Bůh dává bohatství a poklady i slávu, takže nepostrádá pro sebe nic z toho všeho, po čem touží. Bůh však mu nedá možnost toho užívat a má z toho užitek někdo cizí. To je pomíjivost a zlý neduh.
3 Kdyby někdo zplodil synů sto a byl živ mnoho let a bylo sebevíc dnů jeho věku, pokud dobra neužil a nebyl řádně pohřben, pravím, že mrtvý plod je na tom lépe než on.
4 Vešel do pomíjivosti, zapadl v temnotách a temnotou je přikryto jeho jméno;
5 ani slunce nespatřil, nic nepoznal a má klidu víc než onen člověk.
6 A kdyby žil dvakrát tisíc let a dobra neokusil, zdali oba neodejdou do stejného místa?
7 Všechno lidské pachtění je pro ústa, duše ukojena není.
8 A jakou má přednost moudrý před hlupákem? Co má z života utištěný, i kdyby žít uměl?
9 Lepší je, co vidí oči, než za čím se žene duše; i to je pomíjivost a honba za větrem.
10 Cokoli vzniklo, dávno dostalo své jméno. A je známo, že ten, jenž byl nazván Adam (to je Člověk), nemůže se přít s tím, který má převahu nad ním.
11 Čím více slov, tím více pomíjivosti. A jaký užitek má z toho člověk?
12 Kdo může vědět, co je člověku v životě k dobru, v časných dnech jeho pomíjivého žití, jež jako stín mu plynou? Kdo oznámí člověku, co pod sluncem nastane po něm?
Kazatel, Kapitola 7
1 Dobré jméno je nad výborný olej a den smrti nad den narození.
2 Lépe je jít do domu truchlení než vejít do domu hodování, neboť tam je zřejmé, jak každý člověk skončí, a živý si to může vzít k srdci.
Kazatel 7
3 Lepší je hoře než smích, neboť zachmuřelá tvář prospívá srdci.
4 Srdce moudrých je v domě truchlení, ale srdce hlupáků v domě radovánek.
5 Lépe je slyšet důtku od moudrého než poslouchat opěvování od hlupáků,
6 neboť jako praskot trní pod hrncem je smích hlupáka. I to je pomíjivost.
7 Útlak i z moudrého udělá ztřeštěnce a dar ničí srdce.
8 Lepší je zakončení věci než její počátek, lepší je trpělivost nežli povýšenost.
9 Nepropukej v náhlé hořekování, neboť hořekování si hoví v klíně hlupáků.
10 Neříkej: "Čím to je, že dny dřívější byly lepší než tyto?" To není moudré, ptáš-li se na to.
11 Dobrá je moudrost, jakož i dědictví, užitečná těm, kdo vidí slunce;
12 být ve stínu moudrosti je jako být ve stínu peněz, avšak užitečnější je poznat moudrost: ta zachovává život tomu, kdo ji má.
13 Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?
14 V den dobrý užívej dobra a v den zlý si uvědom, že ten i onen učinil Bůh proto, aby se člověk nedozvěděl, co bude po něm.
15 To všechno jsem viděl ve dnech své pomíjivosti: Spravedlivý hyne i při své spravedlnosti a svévolník dlouho žije i při své zlobě.
16 Nebuď příliš spravedlivý ani nadmíru moudrý; proč by ses měl zničit?
17 Nebuď příliš svévolný a nebuď jako pomatenec; proč bys umíral, než vyprší tvůj čas?
Komentáře k verši :
Někomu Bůh dává bohatství a poklady i slávu, takže nepostrádá pro sebe nic z toho všeho, po čem touží. Bůh však mu nedá možnost toho užívat a má z toho užitek někdo cizí. To je pomíjivost a zlý neduh. Kazatel 6,2
Počet veršů v Bibli je 31 167.