Když král David uslyšel o všech těchto věcech, velice vzplanul. 2 Samuelova 13,21›››
2 Samuelova 13
19 Támar si posypala hlavu prachem a roztrhla pestře tkanou suknici, kterou měla na sobě, položila si ruku na hlavu a odcházela s úpěnlivým nářkem.
20 Její bratr Abšalóm se jí zeptal: "Nebyl s tebou tvůj bratříček Amnón? Ale teď, má sestro, mlč. Je to tvůj bratr, nepřipouštěj si to k srdci." Zneuctěná Támar se usídlila v domě svého bratra Abšalóma.
21 Když král David uslyšel o všech těchto věcech, velice vzplanul.
22 Abšalóm už nepromluvil s Amnónem ani v dobrém ani ve zlém. Abšalóm totiž Amnóna nenáviděl, protože ponížil jeho sestru Támaru.
23 Po dvou letech se přihodilo, že Abšalóm slavil stříž ovcí v Baal-chasóru, jenž je nedaleko Efrajimu. Abšalóm pozval všechny královské syny
24 a předstoupil před krále s prosbou: "Hle, tvůj otrok slaví stříž. Nechť jde prosím král a jeho služebníci s tvým otrokem."
25 Král však Abšalómovi odvětil: "Nikoli, můj synu. Všichni jít nemůžeme, nechceme ti být na obtíž." A ač na něho naléhal, nechtěl jít, ale požehnal mu.
26 Abšalóm tedy řekl: "Nemohl by s námi jít můj bratr Amnón?" Král se ho zeptal: "Proč má s tebou jit?"
27 Ale když Abšalóm na něho naléhal, poslal s ním Amnóna i všechny královské syny.
28 Abšalóm přikázal své družině: "Hleďte, až bude Amnón rozjařen vínem a až vám řeknu: »Bijte Amnóna!«, usmrťte ho a nebojte se. Je to na můj příkaz. Buďte rozhodní a stateční!"
29 Abšalómova družina naložila s Amnónem podle Abšalómova příkazu. Tu se všichni královští synové zvedli, vsedli na mezky a dali se na útěk.
30 Byli ještě na cestě, když Davidovi došla zpráva: "Abšalóm pobil všechny královské syny, nezůstal z nich ani jeden."
31 Král povstal, roztrhl svá roucha a vrhl se na zem. Všichni jeho služebníci stáli s roztrženými rouchy.
32 Tu se ozval Jónadab, syn Davidova bratra Šimey: "Nechť se můj pán nedomnívá, že usmrtili všechny mládence, syny královské. Mrtev je pouze Amnón. Vždyť Abšalóm to měl v úmyslu ode dne, kdy ponížil jeho sestru Támaru.
33 Nyní však ať si král, můj pán, nepřipouští k srdci takovou věc, že všichni královští synové jsou mrtvi. Vždyť mrtev je pouze Amnón."
2 Samuelova 14
2 Samuelova, Kapitola 14
34 Abšalóm uprchl. Když se mládenec na hlídce rozhlížel, spatřil, jak vzadu po cestě po úbočí hory přichází mnoho lidí.
35 I řekl Jónadab králi: "Hle, královští synové přicházejí. Jak tvůj služebník pověděl, tak tomu je."
36 Jen to dořekl, hned nato přišli královští synové a převelice usedavě plakali; také král a všichni jeho služebníci převelice plakali.
37 Abšalóm uprchl a odešel k Talmajovi, synu Amíchúrovu, králi Gešúru. I truchlil David pro svého syna po všechny ty dny.
38 Abšalóm uprchl a odešel do Gešúru a byl tam tři roky.
39 Král David upustil od tažení proti Abšalómovi, neboť Amnónovu smrt oželel.
2 Samuelova, Kapitola 14
1 Jóab, syn Serújin, poznal, že král je Abšalómovi nakloněn.
2 Poslal tedy Jóab do Tekóje pro moudrou ženu a řekl jí: "Předstírej smutek, oblékni si smuteční šaty a nemaž se olejem. Vydávej se za ženu, která již po mnoho dní drží smutek nad mrtvým.
3 Předstoupíš před krále a promluvíš k němu takto." A Jóab ji naučil, co má mluvit.
4 Tekójská žena s králem promluvila. Padla tváří k zemi, klaněla se a zvolala: "Pomoz, králi!"
5 Král se jí zeptal: "Co je ti?" Ona odvětila: "Ach, jsem ovdovělá žena, muž mi zemřel.
6 Tvá otrokyně měla dva syny. Ti se spolu na poli pohádali a nebylo nikoho, kdo by je od sebe odtrhl. Jeden udeřil druhého a usmrtil ho.
7 A teď celé příbuzenstvo povstalo proti tvé otrokyni a žádají: Vydej nám bratrovraha, ať ho usmrtíme za život jeho bratra, kterého zavraždil. Ať vyhladíme i dědice. Tak chtějí uhasit i tu jiskřičku, která mi zbývá, aby po mém muži nezůstalo na zemi ani jméno ani potomstvo."
8 Král ženě řekl: "Jdi do svého domu a já o tobě rozhodnu."
9 Ale tekójská žena králi odvětila: "Králi, můj pane, nechť je ta vina na mně a na domu mého otce, avšak král a jeho trůn ať je bez viny."
Komentáře k verši :
Když král David uslyšel o všech těchto věcech, velice vzplanul. 2 Samuelova 13,21
Počet veršů v Bibli je 31 167.