Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, Jakubův 2,15›››
Bible
  • Nápověda
1 2 3 4 5
Jakubův 2

13 Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
14 Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
15 Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
16 a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
18 Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
20 Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
21 Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?
22 Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?
23 Tak se naplnilo Písmo: `Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost´ a byl nazván `přítelem Božím´.
24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!
25 Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? -
26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

Jakubův, Kapitola 3

1 Nechtějte všichni učit druhé, moji bratří: vždyť víte, že my, kteří učíme, budeme souzeni s větší přísností.
Jakubův 3

2 Všichni přece mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.
3 Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, můžeme tak řídit celé jejich tělo.
4 Nebo si představte lodi: Jsou tak veliké a jsou hnány prudkými větry, ale malé kormidlo je řídí, kamkoli kormidelník chce.
5 Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les!
6 I jazyk je oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život, sám podpalován pekelným plamenem.
7 Všechny druhy zvířat i ptáků, plazů i mořských živočichů mohou být a jsou kroceny člověkem,
8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu.
9 Jím chválíme Pána a Otce, jím však také proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě.
10 Z týchž úst vychází žehnání i proklínání. Tak tomu být nemá, bratří moji.
11 Což pramen z téhož zřídla vydává vodu sladkou i hořkou?
12 Což může, bratří, fíkovník nést olivy nebo réva fíky? Právě tak nemůže slaný pramen dávat sladkou vodu.
13 Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost.
14 Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se moudrostí a nelžete proti pravdě.
15 To přece není moudrost přicházející shůry, ale přízemní, živočišná, ďábelská.
16 Vždyť kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost.




Komentáře k verši :

Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, Jakubův 2,15





Počet veršů v Bibli je 31 167.