Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam. Píseň písní 2,11›››
Píseň písní 2
Píseň písní, Kapitola 3
9 Gazele se podobá můj milý nebo kolouškovi. Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken, dívá se mřížováním.
10 Můj milý se ozval, řekl mi: "Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!
11 Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam.
12 Po zemi se objevují květy, nadešel čas prořezávat révu, hlas hrdličky je slyšet v naší zemi.
13 Fíkovník nasadil první plody, voní kvítky vinné révy. Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!"
14 Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, dopřej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! Jak půvabnou máš tvář!
15 "Lišky nám schytejte, lištičky malé, plenící vinice, vinice naše, když kvetou!"
16 Můj milý je můj a já jsem jeho, on pase v liliích.
17 Než zavane den a stíny dají se v běh, přiběhni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na Béterských horách.
Píseň písní, Kapitola 3
1 Noc co noc hledala jsem na svém lůžku toho, kterého tolik miluji. Hledala jsem ho, a nenalezla.
2 Teď vstanu a obejdu město, ulice, náměstí, vyhledám toho, kterého tolik miluji. Hledala jsem ho, a nenalezla.
3 Našli mě strážci obcházející město: "Toho, kterého tolik miluji, jste tu neviděli?"
4 Potom, jen co jsem od nich odešla, hned jsem nalezla toho, kterého tolik miluji. Uchopila jsem ho a už ho nepustím, dokud ho nepřivedu do domu své matky, do pokojíku té, jež mě počala.
5 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.
6 "Kdo je ta, jež vystupuje z pouště jako sloup dýmu, ovanuta vůní kadidlovou z myrhy a z nejjemnějšího koření kupeckého?"
Píseň písní 4
Píseň písní, Kapitola 4
7 Hle, jeho lože - lože Šalomouna, šedesát bohatýrů okolo stojí, bohatýrů z Izraele.
8 Všichni drží v rukou meče, vycvičeni k boji, každý po boku má meč proti nočnímu děsu.
9 Nosítka král si zhotovil, král Šalomoun, ze stromů libanónských.
10 Sloupky k nim zhotovil stříbrné, opěradlo zlaté, sedadlo purpurové. Vnitřek je obložen láskou jeruzalémských dcer.
11 Vyjděte jen a pohleďte, sijónské dcery, na krále Šalomouna, na korunu, jíž ho korunovala jeho matka v den jeho svatby, v den, kdy jeho srdce naplnila radost.
Píseň písní, Kapitola 4
1 Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice pod závojem, vlasy tvé jsou jako stáda koz, které se hrnou z hory Gileádu.
2 Zuby tvé jsou jako stádo ovcí před střiháním, jež z brodiště vystupují, a každá z nich vrhne po dvou, žádná z nich neplodná nezůstane.
3 Jako karmínová šňůrka jsou tvé rty, ústa tvá půvabu plná. Jak rozpuklé granátové jablko jsou tvoje skráně pod závojem.
4 Tvé hrdlo je jak Davidova věž z vrstev kamene zbudovaná, tisíc na ní zavěšeno štítů, samých pavéz bohatýrů.
5 Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí, která se v liliích pasou.
6 Než zavane den a stíny dají se v běh, vydám se k myrhové hoře, k pahorku kadidlovému.
7 Celá jsi krásná, přítelkyně moje, poskvrny na tobě není.
8 Se mnou z Libanónu, nevěsto má, se mnou z Libanónu půjdeš. Rozhlédneš se z vrcholu Amány, z vrcholu Seníru a Chermónu, ze lvích doupat, z hor leopardů.
9 Učarovala jsi mi, sestro má, nevěsto, učarovala jsi mi jediným pohledem svých očí, jediným článkem svého náhrdelníku.
10 Oč krásnější je tvé laskání, sestro má, nevěsto, oč lepší je tvé laskání než víno. Vůně tvých olejů nad všechny balzámy.
Komentáře k verši :
Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam. Píseň písní 2,11
Počet veršů v Bibli je 31 167.