Opomněl jsi Skálu, která tě zplodila, zapomněls na Boha, který tě v bolestech zrodil. Deuteronomium 32,18›››
Deuteronomium 32
16 Bohy cizími ho popouzeli k žárlivosti, ohavnými modlami ho uráželi.
17 Obětovali běsům, a ne Bohu, božstvům, jež ani neznali, těm novým, nedávno povstalým, před nimiž se vaši otcové nechvěli hrůzou.
18 Opomněl jsi Skálu, která tě zplodila, zapomněls na Boha, který tě v bolestech zrodil.
19 Hospodin to viděl. Odvrhl je, uražen skutky svých synů a dcer.
20 Řekl: "Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký vezmou konec. Je to proradné pokolení, synové bez věrnosti.
21 Popouzeli mě lžibohem k žárlivosti, svými přeludy mě uráželi; já je popudím lžilidem, pobloudilým pronárodem jim urážky splatím.
22 Mým hněvem se vznítil oheň, až do nejhlubšího podsvětí šlehá, pohltí zemi i to, co se z ní těží, sežehne základy hor.
23 Samé zlo na ně shrnu, vystřílím na ně své šípy.
24 Budou vysíleni hladem, stráveni nákazou, přehořkou morovou ranou. Vydám je zubům šelem a jedovatým plazům v prachu.
25 Venku jim připraví sirobu meč, v komnatách zachvátí strach jinocha i pannu, kojence i muže šedivého.
26 Řekl bych: Rozpráším je, vyhladím jejich památku mezi lidmi.
27 Ale obávám se urážek nepřítele a že to jejich protivníci nepochopí, že řeknou: »Vyvýšila se naše vlastní ruka; Hospodin nic takového nevykonal.«"
28 Je to pronárod, jenž ztratil soudnost, nejsou schopni porozumět.
29 Kdyby byli moudří, jednali by prozíravě, pochopili by, jak skončí.
30 Jak to, že jeden zažene tisíc a dva zaženou na útěk deset tisíc! Ne-li proto, že je prodala jejich Skála, že je Hospodin vydal v plen?
Deuteronomium 32
31 Jejich skála není jako Skála naše, to mohou posoudit i naši nepřátelé.
32 Jejich réva je z révy sodomské, z vinic Gomory, jejich hrozny, hrozny jedovaté, mají trpká zrnka.
33 Jejich víno, jedovina dračí, krutý zmijí jed.
34 "Což to není uschováno u mne, zapečetěno v mých pokladnicích?
35 Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha zakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno."
36 Hospodin svůj lid obhájí, bude mít se svými služebníky soucit, až uzří, že ubývá sil, že je konec se zajatým i se zanechaným.
37 Tu řekne: "Kdepak jsou jejich bohové, skála, k níž se přivinuli?
38 Ti, kteří jídali tuk jejich obětí, popíjeli víno jejich úliteb? Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám skrýší!
39 Nyní hleďte, jsem jedině já, jiný bůh vedle mne není, já usmrcuji i obživuji, zdeptal jsem, a zase zhojím, není, kdo by vytrhl z mé ruky.
40 Pozvedám ruku k nebi a pravím: Já jsem živ navěky!
41 Nabrousím-li svůj blýskavý meč, chopí-li se moje ruka soudu, vykonám nad svými protivníky pomstu, odplatím těm, kdo mě nenávidí.
42 Opojím své šípy krví - můj meč bude požírat maso -, krví skolených a zajatých, hlavou nepřítele s vlajícími vlasy."
43 Pronárody, zaplesejte s jeho lidem, vždyť on pomstí krev svých služebníků, vykoná nad svými protivníky pomstu a svou zemi, svůj lid, zprostí viny.
44 Mojžíš předstoupil a přednesl všechna slova této písně lidu, on i Hóšea, syn Núnův.
45 Když Mojžíš domluvil k celému Izraeli všechna tato slova,
Komentáře k verši :
Opomněl jsi Skálu, která tě zplodila, zapomněls na Boha, který tě v bolestech zrodil. Deuteronomium 32,18
Počet veršů v Bibli je 31 167.