abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje. Titovi 3,7›››
Titovi 3
Filemonovi, Kapitola 1
5 On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého.
6 Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele,
7 abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje.
8 Tato slova jsou spolehlivá, a chci, abys tomu všemu neochvějně učil, tak aby ti, kdo uvěřili Bohu, snažili se vynikat dobrým jednáním. To je dobré a lidem prospěšné.
9 Hloupým sporům o rodokmeny, rozbrojům a hádkám o Zákon se vyhýbej. Jsou zbytečné a k ničemu.
10 Sektáře jednou nebo dvakrát napomeň a pak se ho zřekni;
11 je jasné, že takový člověk je převrácený, hřeší, a tak sám nad sebou vynáší soud.
12 Jakmile k tobě pošlu Artemu nebo Tychika, přijď hned ke mně do Nikopole. Rozhodl jsem se, že tam strávím zimu.
13 Zákoníka Zénu a Apolla pečlivě vyprav na cestu, aby jim nic nechybělo.
14 Ať se učí i naši lidé vynikat v dobrých skutcích, kde je jich naléhavě potřebí, aby nebyli neužiteční.
15 Pozdravují tě všichni, kdo jsou se mnou. Vyřiď pozdrav našim přátelům ve víře. Milost s vámi se všemi.
Filemonovi, Kapitola 1
1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus Filemonovi, našemu milovanému spolupracovníku,
2 sestře Apfii, Archippovi, našemu spolubojovníku, a církvi v tvém domě:
3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
4 Děkuji svému Bohu a stále na tebe pamatuji ve svých modlitbách,
Filemonovi 1
5 když slyším o tvé víře v Pána Ježíše a o tvé lásce ke všem bratřím.
6 Prosím za tebe, aby se tvá účast na společné víře projevila tím, že rozpoznáš, co dobrého můžeme učinit pro Krista.
7 Tvá láska mi přinesla velkou radost a povzbuzení, protože jsi potěšil srdce věřících, bratře.
8 Ačkoli bych ti v Kristu mohl směle nařídit, co máš udělat,
9 pro lásku raději prosím, já Pavel, vyslanec a nyní i vězeň Krista Ježíše.
10 Prosím tě za svého syna, kterému jsem dal život ve vězení, Onezima,
11 který ti před časem způsobil škodu, ale nyní je tobě i mně k užitku.
12 Posílám ti ho zpět, je mi drahý jako mé vlastní srdce.
13 Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi ve vězení, kde jsem pro evangelium, sloužil místo tebe,
14 avšak bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvá dobrota nebyla jakoby vynucená, nýbrž aby byla dobrovolná.
15 Snad proto byl na čas od tebe odloučen, abys ho měl navěky -
16 ne už jako otroka, nýbrž mnohem více než otroka: jako milovaného bratra. Když se jím stal mně, oč více jím bude tobě před lidmi i před Pánem.
17 Jsme-li tedy spolu spojeni, přijmi ho k sobě jako mne.
18 Jestliže ti způsobil nějakou škodu nebo je ti něco dlužen, připiš to na můj účet.
19 Já Pavel píšu vlastní rukou: já to nahradím. Abych ti neřekl, že mi dlužíš i sám sebe.
Komentáře k verši :
abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje. Titovi 3,7
Počet veršů v Bibli je 31 167.