Neboť je psáno: `Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.´ Římanům 9,13›››
Římanům 9
11 ještě se jí nenarodily a nemohly učinit nic dobrého ani zlého. Aby však zůstalo v platnosti Boží vyvolení, o kterém bylo předem rozhodnuto
12 a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo povolává, bylo jí hned řečeno, že starší bude sloužit mladšímu.
13 Neboť je psáno: `Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.´
14 Co tedy řekneme? Je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne!
15 Mojžíšovi řekl: `Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.´
16 Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává.
17 Písmo přece říká faraónovi: `Vyzdvihl jsem tě, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.´
18 Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým.
19 Snad mi řekneš: "Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli?"
20 Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?"
21 Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním?
22 Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě,
23 stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil k slávě -
24 na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů.
25 Jak je psáno u Ozeáše: `Lid, který není můj, povolám za svůj lid a Nemilovanou nazvu Milovanou,
Římanům 10
Římanům, Kapitola 10
26 a kde bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni syny Boha živého.´
27 A Izaiáš prohlašuje o Izraeli: `Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen zbytek bude zachráněn,
28 neboť Hospodin vykoná svůj soud na zemi rychle a úplně.´
29 A jak to Izaiáš předpověděl: `Kdyby nám Hospodin zástupů nenechal aspoň símě, bylo by to s námi jako se Sodomou, Gomoře bychom byli podobni.´
30 Co tedy nakonec řekneme? To, že pohanští národové, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry;
31 Izrael však, který usiloval o spravedlnost podle zákona, k cíli zákona nedospěl.
32 Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž ze skutků. Narazili na kámen úrazu,
33 jak je psáno: `Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, ale kdo v něho věří, nebude zahanben.´
Římanům, Kapitola 10
1 Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy.
2 Vždyť jim mohu dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání.
3 Nevědí, že spravedlnost je od Boha, a chtějí uplatnit svou vlastní; proto se spravedlnosti Boží nepodřídili.
4 Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří.
5 Mojžíš píše o spravedlnosti, založené na zákoně: `Člověk, který tak jedná, bude živ.´
6 Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: `Nezabývej se myšlenkou: kdo vystoupí na nebe?´ - aby Krista přivedl dolů -
7 `ani neříkej: kdo sestoupí do propasti?´ - aby Krista vyvedl z říše mrtvých.
Komentáře k verši :
Neboť je psáno: `Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.´ Římanům 9,13
Počet veršů v Bibli je 31 167.