Já jsem kdysi žil bez zákona, když však přišel zákon, hřích ožil, Římanům 7,9›››
Římanům 7
7 Co tedy máme říci? Že zákon je hříšný? Naprosto ne! Ale hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: `Nepožádáš!´
8 Hřích použil tohoto přikázání jako příležitosti, aby ve mně probudil všechnu žádostivost; bez zákona je totiž hřích mrtev.
9 Já jsem kdysi žil bez zákona, když však přišel zákon, hřích ožil,
10 a já jsem zemřel. Tak se ukázalo, že právě přikázání, které mi mělo dát život, přineslo mi smrt.
11 Hřích použil přikázání jako příležitosti, aby mne oklamal a tak mě usmrtil.
12 Zákon je tedy sám v sobě svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré.
13 Bylo snad to dobré příčinou mé smrti? Naprosto ne! Hřích však, aby se ukázal jako hřích, způsobil mi tím dobrým smrt; tak skrze přikázání ukázal hřích celou hloubku své hříšnosti.
14 Víme, že zákon je svatý- já však jsem hříšný, hříchu zaprodán.
15 Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím.
16 Jestliže však to, co dělám, je proti mé vůli, pak souhlasím se zákonem a uznávám, že je dobrý.
17 Pak to vlastně nejsem já, kdo jedná špatně, ale hřích, který je ve mně.
18 Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne.
19 Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
20 Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.
21 Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo.
Římanům 8
Římanům, Kapitola 8
22 Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím;
23 když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy.
24 Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?
25 Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! - A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu.
Římanům, Kapitola 8
1 Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši,
2 neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti.
3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,
4 a aby tak spravedlnost požadovaná zákonem byla naplněna v nás, kteří se neřídíme svou vůlí, nýbrž vůlí Ducha.
5 Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní.
6 Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj.
7 Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, neboť se nechce ani nemůže podřídit Božímu zákonu.
8 Ti, kdo žijí jen z vlastních sil, nemohou se líbit Bohu.
9 Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá. Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho.
10 Je-li však ve vás Kristus, pak vaše tělo sice podléhá smrti, protože jste zhřešili, ale Duch dává život, protože jste ospravedlněni.
11 Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá.
Komentáře k verši :
Já jsem kdysi žil bez zákona, když však přišel zákon, hřích ožil, Římanům 7,9
Počet veršů v Bibli je 31 167.