Vlastní vodu pijeme za stříbro, své dřevo musíme platit. Pláč 5,4›››
Pláč 5
2 Naše dědictví připadlo cizákům, naše domy cizincům.
3 Stali jsme se sirotky, nemáme otce, naše matky jsou jako vdovy.
4 Vlastní vodu pijeme za stříbro, své dřevo musíme platit.
5 Jsme pronásledováni, visí nám na šíji, vynakládáme námahu a nedopřejí nám klidu.
6 Egyptu podáváme ruku, též Asýrii, abychom se nasytili chlebem.
7 Naši otcové zhřešili, už nejsou, a my neseme jejich nepravosti.
8 Otroci se stali našimi vládci a nikdo nás z jejich rukou nevytrhne.
9 S nasazením života přinášíme chléb, ohrožováni mečem z pouště.
10 Kůže nám žhne jako pec od úporného hladu.
11 Na Sijónu ponižují ženy, v judských městech panny.
12 Jejich rukou jsou věšeni velmožové, tváře starců nejsou ctěny.
13 Junáci nosí mlýnek, mladíci klopýtají pod dřívím.
14 Starci přestali zasedat v bráně a junáci zpívat písničky.
15 Přestalo veselí našeho srdce, v truchlení se proměnil náš tanec.
16 Spadla koruna z naší hlavy, běda nám, neboť jsme hřešili.
Ezechiel 1
Ezechiel, Kapitola 1
17 Nad tím zemdlelo naše srdce, nad oním se nám zatmělo v očích,
18 nad horou Sijónem, že je tak zpustošená; honí se po ní šakalové.
19 Ty, Hospodine, budeš trůnit věčně, tvůj trůn přetrvá všechna pokolení.
20 Proč na nás pořád zapomínáš, opustil jsi nás až do nejdelších časů?
21 Obrať nás, Hospodine, k sobě a my se navrátíme, obnov naše dny jak za dnů dávnověkých.
22 Nebo jsi nás úplně zavrhl? Rozlítil ses na nás převelice.
Ezechiel, Kapitola 1
1 Třicátého roku ve čtvrtém měsíci, pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha.
2 Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína,
3 událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka.
4 Viděl jsem, jak se přihnal bouřlivý vítr od severu, veliké mračno a šlehající oheň; okolo něho byla zář a uprostřed ohně jakýsi třpyt oslnivého vzácného kovu.
5 Uprostřed něho bylo cosi podobného čtyřem bytostem, které se vzhledem podobaly člověku.
6 Každá z nich měla čtyři tváře a každá čtyři křídla.
7 Nohy měly rovné, ale chodidla byla jako chodidla býčka, jiskřila jako vyleštěný bronz.
8 Ruce měly lidské, a to pod křídly na čtyřech stranách; měly po čtyřech tvářích a křídlech.
9 Svými křídly se přimykaly jedna k druhé. Při chůzi se neotáčely, každá se pohybovala přímo vpřed.
Komentáře k verši :
Vlastní vodu pijeme za stříbro, své dřevo musíme platit. Pláč 5,4
Počet veršů v Bibli je 31 167.