Pohleď, Hospodine, popatř, s kým jsi kdy tak naložil! Což mají ženy jíst svůj plod, pacholátka, jež hýčkají? Což v Panovníkově svatyni má být vražděn kněz a prorok? Pláč 2,20›››
Pláč 3
Pláč, Kapitola 3
18 Jejich srdce úpí k Panovníku; hradbo sijónské dcery, prolévej slzy potokem ve dne i v noci, neochabuj v pláči, nedopřej svým očím klidu.
19 Povstaň a běduj za noci na počátku hlídek, vylévej své srdce jako vodu před tváří Panovníka. Zvedej k němu své dlaně za život svých pacholátek, zkomírajících hladem na každém nároží.
20 Pohleď, Hospodine, popatř, s kým jsi kdy tak naložil! Což mají ženy jíst svůj plod, pacholátka, jež hýčkají? Což v Panovníkově svatyni má být vražděn kněz a prorok?
21 Na zemi po ulicích leží mladík i stařec, mé panny a moji junáci padli mečem. Zahubil jsi je v den svého hněvu, pobíjel jsi bez soucitu.
22 Voláš jako ke dni slavnostního shromáždění z okolí ty, jichž se děsím, takže v den Hospodinova hněvu nebude nikdo, kdo by vyvázl a přežil. Těm, jež jsem hýčkala a vychovala, připravil můj nepřítel konec.
Pláč, Kapitola 3
1 Já jsem muž, jenž zakusil ponížení pod holí jeho prchlivosti.
2 Hnal mě a odvedl do temnoty beze světla.
3 Ano, obrací znovu a znovu svou ruku proti mně každého dne.
4 Vetchým učinil mé tělo i kůži, roztříštil mé kosti.
5 Obstavěl a obklíčil mě jedem a útrapami.
6 Do temnot mě vsadil jako od věků mrtvé.
7 Postavil kolem mě zeď, že nemohu vyjít, obtížil mě bronzovým řetězem.
8 Jakkoli úpím a o pomoc volám, umlčuje mou modlitbu.
9 Zazdil mé cesty kvádry, mé stezky rozvrátil.
10 Stal se pro mne medvědem číhajícím, lvem ukrytým v skrýších.
Pláč 3
11 Zmátl mé cesty, rozdrásal mě, způsobil, že úděsem trnu.
12 Napjal svůj luk a učinil mě terčem svých šípů.
13 Do mých ledví vystřílel obsah svého toulce.
14 Jsem pro smích všemu svému lidu, předmětem jejich popěvků každodenně.
15 Nasytil mě hořkostmi, napojil pelyňkem.
16 Nechává mě o štěrk si drtit zuby, přitiskl mě do popela.
17 Vytrhl mne z pokojného života, zapomněl jsem na všechno dobré.
18 Proto jsem řekl: "Je veta po mně i po mém čekání na Hospodina."
19 Rozpomeň se na mé ponížení a zmatené toulání, na pelyněk, na jed.
20 Má duše se rozpomíná, rozpomíná a hroutí se ve mně.
21 Beru si však k srdci a s důvěrou očekávám
22 Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí.
23 Obnovuje se každého rána, tvá věrnost je neskonalá.
24 "Můj podíl je Hospodin," praví má duše, proto na něj čekám.
25 Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho naději složí, k duši, jež se na jeho vůli dotazuje.
Komentáře k verši :
Pohleď, Hospodine, popatř, s kým jsi kdy tak naložil! Což mají ženy jíst svůj plod, pacholátka, jež hýčkají? Což v Panovníkově svatyni má být vražděn kněz a prorok? Pláč 2,20
Počet veršů v Bibli je 31 167.