Krásná jsi, přítelkyně má, jak Tirsa, půvabná jak Jeruzalém, strašná jako vojsko pod praporci. Píseň písní 6,4›››
Píseň písní 6
Píseň písní, Kapitola 7
2 Můj milý sestoupil do své zahrady k záhonům balzámovým, aby v zahradách pásl a trhal lilie.
3 Já jsem svého milého a můj milý je můj, on pase v liliích.
4 Krásná jsi, přítelkyně má, jak Tirsa, půvabná jak Jeruzalém, strašná jako vojsko pod praporci.
5 Odvrať ode mne své oči, vždyť mě uhranuly! Vlasy tvé jsou jako stáda koz, které se hrnou z Gileádu.
6 Zuby tvé jsou jako stádo březích ovcí, jež z brodiště vystupují a každá z nich vrhne po dvou, žádná z nich neplodná nezůstane.
7 Jak rozpuklé granátové jablko jsou tvoje skráně pod závojem.
8 Byť tu bylo šedesát královen a osmdesát ženin a dívek bez počtu,
9 ona jediná je holubice moje, moje bezúhonná, jedinečná ze své matky, přečistá z té, jež ji porodila. Spatřily ji dcery, blahoslavily ji, královny i ženiny jí vzdaly chválu.
10 "Kdo je ta, jež jak Jitřenka shlíží, krásná jako Luna, čistá jako žhoucí Slunce, strašná jako vojsko pod praporci?"
11 Sestoupil jsem do zahrady ořechové podívat se na poupátka do údolí, podívat se, zda už pučí vinná réva, zda rozkvetly granátové stromy.
12 Sám nevím, jak jsem se dostal do Amínádíbových vozů.
Píseň písní, Kapitola 7
1 "Obrať se, obrať se, Šulamítko, obrať se, obrať se, chceme tě vidět." Co na Šulamítce uvidíte? Že tančí táborový tanec!
2 Jak krásné jsou tvé nohy v opánkách, knížecí dcero! Křivky tvých boků jsou jako náhrdelníky, dílo umělcových rukou.
3 Tvůj pupek je pěkně vykroužená mísa, kéž nechybí v ní vonné víno! Tvé břicho je stoh pšeničný, obrostlý liliemi.
4 Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí.
Píseň písní 8
Píseň písní, Kapitola 8
5 Tvé hrdlo je jak věž ze slonoviny, tvé oči - rybníky v Chešbónu u brány Batrabímské. Tvůj nos je jak libanónská věž, zkoumavě hledící k Damašku.
6 Tvá hlava se tyčí jako Karmel, vrkoče tvé hlavy jsou jak purpur. Král je těmi kadeřemi spoután.
7 Jak krásná, jak líbezná jsi, lásko, při hrách milostných!
8 Postavou se podobáš palmě a svými prsy hroznům datlí.
9 Řekl jsem: "Vystoupím na palmu, abych se zmocnil plodů." Tvé prsy ať jsou hrozny révovými, dech tvého chřípí ať jablky voní,
10 patro tvých úst ať je jako nejlepší víno. Jedině pro mého milého stéká, plyne i ve spánku ze rtů.
11 Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně.
12 Pojď, můj milý, vyjděme na pole, přenocujeme v keřích henny.
13 Časně zrána půjdeme do vinic, pohledíme, zda pučí vinná réva, zda její květ se rozvil, zda rozkvetly granátové stromy. Tam tě zahrnu laskáním.
14 Voní jablíčka lásky a všechny výtečné plody nad našimi dveřmi, nové i staré. Schovala jsem je pro tebe, můj milý.
Píseň písní, Kapitola 8
1 Kéž bys byl jako můj bratr, který sál z prsů mé matky! Až bych tě nalezla někde venku, políbila bych tě a nikdo by mnou pohrdat nesměl.
2 Odvedla bych si tě, uvedla tě do domu své matky a tam bys mě poučoval. Dala bych ti pít kořenné víno, šťávu ze svých granátových jablek.
3 Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá.
4 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.
5 Kdo je ta, jež vystupuje z pouště, opřena o svého milého? Zburcovala jsem tě pod jabloní, kde tě počala tvá matka, kde tě počala ta, jež tě porodila.
Komentáře k verši :
Krásná jsi, přítelkyně má, jak Tirsa, půvabná jak Jeruzalém, strašná jako vojsko pod praporci. Píseň písní 6,4
Počet veršů v Bibli je 31 167.