Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí. Kazatel 12,13›››
Bible
  • Nápověda
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Píseň písní 1

11 Slova moudrých jsou jako bodce, jako vbité hřeby jsou slova sběratelů, pastýřem jediným proslovená.
12 Nadto pak zbývá, synu můj, říci: Přijmi poučení! Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
13 Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí.
14 Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.

Píseň písní, Kapitola 1

1 Nejkrásnější z písní Šalomounových.
2 Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé laskání než víno.
3 Příjemně voní tvé oleje, nejčistší olej - tvé jméno. Proto tě dívky milují.
4 Táhni mne za sebou! Dáme se v běh. Král uvedl mě do svých komnat. Budeme jásat, radovat se z tebe, připomínat tvé laskání, opojnější než víno. Právem tě všichni milují.
5 Černá jsem, a přece půvabná, jeruzalémské dcery, jak stany Kédarců, jako stanové houně Šalomounovy.
6 Nehleďte na mne, že jsem až dočerna opálená, že mě tak ožehlo slunce. To synové mé matky se proti mně rozohnili: uložili mi vinice hlídat, neuhlídala jsem však vinici vlastní.
7 Pověz mi ty, kterého tolik miluji, kde budeš pást, kde necháš odpočívat stáda za poledne! Proč musím být jako zahalená poběhlice při stádech tvých druhů?
8 "Jestliže to sama nevíš, nejkrásnější z žen, vyjdi po šlépějích stád a kůzlátka svá pas u pastýřských kolib."
9 Ke klisně vozu faraónova jsem tě připodobnil, má přítelkyně.
10 Půvabné jsou tvé tváře přívěsky ozdobené, tvé hrdlo ovinuté šňůrou perel.
11 Přívěsky zlaté ti uděláme, poseté stříbrem.
Píseň písní 2

12 Pokud je při stole král, vydává nard můj svou vůni.
13 Voničkou myrhy je pro mne můj milý, spočívá na mých prsou.
14 Hroznem henny je pro mne můj milý v éngedských vinicích.
15 Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice.
16 Jak jsi krásný, milý můj, jsi líbezný! A naše lůžko samá zeleň.
17 Trámoví našeho domu je z cedrů, deštění cypřišové.

Píseň písní, Kapitola 2

1 Jsem kvítek šáronský, lilie v dolinách.
2 Jako lilie mezi trním, tak má přítelkyně mezi dcerami.
3 Jako jabloň mezi lesními stromy, tak můj milý mezi syny. Usedla jsem žádostivě v jeho stínu, jeho ovoce mi sládne na rtech.
4 On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska.
5 Občerstvěte mě koláči hroznovými, osvěžte mě jablky, neboť jsem nemocna láskou.
6 Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá.
7 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.
8 Hlas mého milého! Hle, právě přichází, hory přeskakuje, přenáší se přes pahorky.
9 Gazele se podobá můj milý nebo kolouškovi. Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken, dívá se mřížováním.




Komentáře k verši :

Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí. Kazatel 12,13





Počet veršů v Bibli je 31 167.