Zvedne-li se proti tobě vladařova nevole, své místo neopouštěj, mírnost může zabránit velikým hříchům. Kazatel 10,4›››
Kazatel 10
2 Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák na nepravém.
3 Pomatenec, i když jde po cestě, je bez rozumu, o každém však říká: "To je pomatenec!"
4 Zvedne-li se proti tobě vladařova nevole, své místo neopouštěj, mírnost může zabránit velikým hříchům.
5 Zlo, jež jsem pod sluncem vídal, je omyl, k němuž dochází u mocnáře:
6 Na vysoké místo se dosadí pomatenec, kdežto schopní zůstávají sedět dole.
7 Viděl jsem otroky na ořích, kdežto knížata jak otroky chodit pěšky.
8 Kdo kope jámu, spadne do ní, toho, kdo strhává zeď, uštkne had.
9 Kdo láme kámen, přichází k úrazu, kdo štípe dříví, je při tom ohrožen.
10 Ztupí-li se sekera a nenaostří-li se znovu, je nutno víc napnout síly. Užitečná a prospěšná je moudrost.
11 Uštkne-li had, dříve než byl zaříkán, zaklínač pranic neprospěje.
12 Slova z úst moudrému příjemně plynou, kdežto hlupáka vlastní rty pohlcují.
13 Sotvaže promluví, prozradí pomatenost, a když domluví, zlou ztřeštěnost.
14 Pomatenec má plno řečí. Co nastane, člověk neví, a kdo mu oznámí, co bude po něm?
15 Hlupáci se unavují pachtěním, nevědí ani, kudy jít do města.
16 Běda tobě, země, je-li tvým králem chlapec a tvá knížata hodují z jitra!
Kazatel 11
Kazatel, Kapitola 11
Kazatel, Kapitola 12
17 Blaze tobě, země, je-li tvůj král vznešeného rodu a tvá knížata jídají v náležitý čas pro posilnění, a ne pro opilství.
18 Pro lenošení sesouvá se krov, pro nečinnost rukou zatéká do domu.
19 K obveselení se strojí pokrm a radost životu dává víno; peníze vyřeší všechno.
20 Králi nezlořeč ani v mysli, boháčovi nezlořeč ani v pokojíku, kde uléháš, neboť nebeské ptactvo roznese ten hlas, okřídlenec vyzradí každé slovo.
Kazatel, Kapitola 11
1 Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš.
2 Rozdej svůj díl mezi sedm, ba i osm, nevíš, co zlého se na zemi stane.
3 Jestliže mraky se naplní, spustí se na zemi déšť; jestliže strom padne k jihu či na sever, zůstane na místě, kam padl.
4 Kdo příliš dá na vítr, nebude sít, kdo hledí na mraky, nebude sklízet.
5 Jako nevíš, jaká je cesta větru, jak v životě těhotné vznikají kosti, tak neznáš dílo Boha, který to všechno koná.
6 Rozsévej své símě zrána, nedopřej svým rukám klidu do večera, neboť nevíš, zda se zdaří to či ono, či zda obojí je stejně dobré.
7 Sladké je světlo a vidět slunce je milé očím.
8 I když se člověk dožije mnoha let, ať se z nich raduje ze všech, ale na dny temnoty ať pamatuje, že jich bude mnoho. Cokoli přijde, je pomíjivost.
9 Raduj se, jinochu, ze svého mládí, užívej pohody ve svém jinošství a jdi si cestami svého srdce, za vidinou svých očí. Věz však, že tě za to všechno Bůh postaví před soud.
10 Hoře si ze srdce vykliď a drž si od těla zlo, vždyť mládí a úsvit jsou pomíjivé.
Kazatel, Kapitola 12
1 Pamatuj na svého Stvořitele ve dnech svého jinošství, než nastanou zlé dny a než se dostaví léta, o kterých řekneš: "Nemám v nich zalíbení";
Komentáře k verši :
Zvedne-li se proti tobě vladařova nevole, své místo neopouštěj, mírnost může zabránit velikým hříchům. Kazatel 10,4
Počet veršů v Bibli je 31 167.