Po mnohé lopotě přichází sen; hlupák se ozývá mnoha slovy. Kazatel 5,2›››
Kazatel 5
Kazatel, Kapitola 5
17 Dej si pozor na každý krok, když jdeš do Božího domu. Pohotovější buď k slyšení než k přinášení obětí jak hlupáci; ti ani nevědí, že činí něco zlého.
Kazatel, Kapitola 5
1 Ústa spěšně neotvírej, neukvapuj se v srdci, když máš pronést slovo před Bohem; vždyť Bůh je v nebi a ty na zemi, tak ať jsou nemnohá tvá slova.
2 Po mnohé lopotě přichází sen; hlupák se ozývá mnoha slovy.
3 Ty, když se zavážeš Bohu slibem, splň jej bez meškání, neboť v hlupácích nemá Bůh zalíbení. Co slíbíš, to splň!
4 Lépe je, když neslibuješ, než když slíbíš a neplníš.
5 Nedovol svým ústům, aby svedla ke hříchu tvé tělo, neříkej před Božím poslem: "To byl omyl." Proč se má Bůh rozlítit pro to, cos řekl, a zničit dílo tvých rukou?
6 Kde mnoho snů, tam samá pomíjivost, samá prázdná slova. Ty se však boj Boha!
7 Uvidíš-li, že je v kraji chudých utiskován, že je znásilňováno právo a spravedlnost, nediv se té zvůli; vyšší hlídá vysokého a nad nimi jsou ještě vyšší.
8 Ale při tom všem vydává země užitek, vždyť pole slouží i králi.
9 Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí, kdo miluje hojnost, nemá nikdy dosti. Také to je pomíjivost.
10 Když se rozmnožuje jmění, množí se i příživníci. Jaký prospěch z toho mívá vlastník? Ledaže se na to může dívat.
11 Sladký je spánek toho, kdo pracuje, ať jí málo nebo mnoho, ale boháčovi nedopřeje spánku sytost.
12 Je zlý neduh, který jsem pod sluncem viděl: vlastníkovi je ke zlému bohatství, jež střeží.
13 Po úmorné lopotě může o bohatství přijít a syn, jehož zplodil, stojí s prázdnou rukou.
14 Jako vyšel z života své matky, nahý zase odchází, jak přišel, a za svoje pachtění si nic neodnese, ani co by se do ruky vešlo.
Kazatel 6
Kazatel, Kapitola 6
15 A také to je zlý neduh: Každý odejde, jak přišel; jaký užitek má z toho, že se pachtil a honil vítr?
16 Nadto po všechny dny jídal ve tmě, a takového hoře, nemoci a hněvu!
17 Hle, co jsem shledal: Je dobré a pěkné, aby člověk jedl a pil a měl se dobře při veškerém klopotném pachtění pod sluncem v časných dnech života, které mu dal Bůh, neboť to je jeho podíl.
18 Tak je tomu s každým člověkem; to, že mu Bůh dal bohatství a poklady i možnost užívat jich, brát svůj podíl a radovat se při svém pachtění, je dar Boží.
19 Ten totiž příliš nemyslí na dny svého života, protože Bůh oblažuje jeho srdce radostí.
Kazatel, Kapitola 6
1 Je zlo, které jsem pod sluncem viděl, a je mezi lidmi časté:
2 Někomu Bůh dává bohatství a poklady i slávu, takže nepostrádá pro sebe nic z toho všeho, po čem touží. Bůh však mu nedá možnost toho užívat a má z toho užitek někdo cizí. To je pomíjivost a zlý neduh.
3 Kdyby někdo zplodil synů sto a byl živ mnoho let a bylo sebevíc dnů jeho věku, pokud dobra neužil a nebyl řádně pohřben, pravím, že mrtvý plod je na tom lépe než on.
4 Vešel do pomíjivosti, zapadl v temnotách a temnotou je přikryto jeho jméno;
5 ani slunce nespatřil, nic nepoznal a má klidu víc než onen člověk.
6 A kdyby žil dvakrát tisíc let a dobra neokusil, zdali oba neodejdou do stejného místa?
7 Všechno lidské pachtění je pro ústa, duše ukojena není.
8 A jakou má přednost moudrý před hlupákem? Co má z života utištěný, i kdyby žít uměl?
9 Lepší je, co vidí oči, než za čím se žene duše; i to je pomíjivost a honba za větrem.
10 Cokoli vzniklo, dávno dostalo své jméno. A je známo, že ten, jenž byl nazván Adam (to je Člověk), nemůže se přít s tím, který má převahu nad ním.
Komentáře k verši :
Po mnohé lopotě přichází sen; hlupák se ozývá mnoha slovy. Kazatel 5,2
Počet veršů v Bibli je 31 167.