Jaký užitek má ten, kdo pracuje, ze všeho svého pachtění? Kazatel 3,9›››
Kazatel 3
7 je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit;
8 je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje.
9 Jaký užitek má ten, kdo pracuje, ze všeho svého pachtění?
10 Viděl jsem lopotu, kterou Bůh uložil lidským synům, a tak se lopotí.
11 On všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná.
12 Poznal jsem, že není pro něho nic lepšího, než se radovat a konat v životě dobro.
13 A tak je tomu s každým člověkem: to, že jí a pije a okusí při veškerém svém pachtění dobrých věcí, je dar Boží.
14 Poznal jsem, že vše, co činí Bůh, zůstává navěky; nic k tomu nelze přidat ani z toho ubrat. A Bůh to učinil, aby lidé žili v bázni před ním.
15 Co se děje, bylo odedávna, a co bude, i to bylo; a Bůh vyhledává, co zašlo.
16 Dále jsem pod sluncem viděl: na místě práva - svévole, na místě spravedlnosti - svévole.
17 Řekl jsem si v srdci: Spravedlivého i svévolníka bude soudit Bůh, nastane čas soudu nad vším děním, nad vším, co se koná.
18 Řekl jsem si v srdci: To se stane kvůli synům lidským, aby je Bůh tříbil, aby nahlédli, že je to s nimi jako se zvířaty.
19 Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí.
20 Vše spěje k jednomu místu, všechno vzniklo z prachu a vše se v prach navrací.
21 Kdo ví, zda duch lidských synů stoupá vzhůru a duch zvířat sestupuje dolů k zemi?
Kazatel 4
Kazatel, Kapitola 4
22 Shledal jsem, že není nic lepšího, než když se člověk raduje z toho, co koná, neboť to je jeho podíl. Kdo mu dá nahlédnout, co se stane po něm?
Kazatel, Kapitola 4
1 Znovu jsem pohleděl na všechen útisk, který se pod sluncem děje. Hle, slzy utiskovaných, a oni jsou bez utěšitele, jejich utiskovatelé mají v rukou moc, a oni jsou bez utěšitele.
2 Vychvaloval jsem mrtvé, kteří dávno zemřeli, více nežli živé, kteří ještě žijí.
3 Ale nad oboje líp je na tom ten, kdo ještě není a nevidí zlo, které se pod sluncem děje.
4 Viděl jsem též všechno pachtění i vše, co prospěšného se koná, a jak přitom jeden na druhého žárlí. Také to je pomíjivost a honba za větrem.
5 Hlupák skládá ruce v klín a užírá se.
6 Lepší na dlaň odpočinku než hrstě plné pachtění a honby za větrem.
7 A znovu jsem pohleděl, jak všechno pod sluncem je pomíjivé.
8 Někdo je sám a nikoho nemá, ani syna ani bratra, a všechno jeho pachtění nebere konce, jeho oko se bohatství nenasytí. "Pro koho se pachtím a sám se připravuji o pohodlí?" Také to je pomíjivost a úmorná lopota.
9 Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.
10 Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.
11 Také leží-li dva pospolu, je jim teplo; jak se má však zahřát jeden?
12 Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba. A nit trojitá se teprv nepřetrhne!
13 Lepší nuzný moudrý chlapec než starý král, ale hloupý, který nedovede přijmout poučení.
14 Vyšel z vězení a stal se králem, narodil se jako chuďas a došel království.
Komentáře k verši :
Jaký užitek má ten, kdo pracuje, ze všeho svého pachtění? Kazatel 3,9
Počet veršů v Bibli je 31 167.