Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Slunce, aby vládlo ve dne, jeho milosrdenství je věčné. Žalmy 136,8›››
Bible
  • Nápověda
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Žalmy 136

6 Zemi na vodách překlenul oblohou, jeho milosrdenství je věčné.
7 Učinil veliká světla, jeho milosrdenství je věčné.
8 Slunce, aby vládlo ve dne, jeho milosrdenství je věčné.
9 Měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, jeho milosrdenství je věčné.
10 Ranil Egypt v jeho prvorozených, jeho milosrdenství je věčné.
11 A vyvedl Izraele z jeho středu, jeho milosrdenství je věčné.
12 Pevnou rukou a vztaženou paží, jeho milosrdenství je věčné.
13 On rozdělil Rákosové moře ve dví, jeho milosrdenství je věčné.
14 A převedl Izraele jeho středem, jeho milosrdenství je věčné.
15 Faraóna s vojskem smetl do Rákosového moře, jeho milosrdenství je věčné.
16 Svůj lid vodil pouští, jeho milosrdenství je věčné.
17 Pobil velké krále, jeho milosrdenství je věčné.
18 Zahubil vznešené krále, jeho milosrdenství je věčné.
19 Krále Emorejců Síchona, jeho milosrdenství je věčné.
20 A bášanského krále Óga, jeho milosrdenství je věčné.
Žalmy 137

21 Jejich země předal do dědictví, jeho milosrdenství je věčné.
22 Do dědictví Izraele, svého služebníka, jeho milosrdenství je věčné.
23 Když jsme byli poníženi, rozpomněl se na nás, jeho milosrdenství je věčné.
24 A vyrval nás našim protivníkům, jeho milosrdenství je věčné.
25 Veškerému tvorstvu dává pokrm, jeho milosrdenství je věčné.
26 Chválu vzdejte Bohu nebes, jeho milosrdenství je věčné.

Žalmy, Kapitola 137

1 U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón.
2 Své citary jsme v té zemi zavěsili na topoly,
3 když nás ti, kdo nás odvlekli, vybízeli tam ke zpěvu, trýznitelé k radovánkám: "Zazpívejte nám některý ze sijónských zpěvů!"
4 Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi?
5 Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene.
6 Ať mi jazyk přilne k patru, nebudu-li si tě připomínat, nebudu-li Jeruzalém považovat za svou svrchovanou radost.
7 Připomeň synům Edómu, Hospodine, den Jeruzaléma, jak volali: "Bořte! Bořte do základů!"
8 Záhubě propadlá babylónská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás.
9 Blaze tomu, kdo tvá nemluvňata uchopí a roztříští o skálu.




Komentáře k verši :

Slunce, aby vládlo ve dne, jeho milosrdenství je věčné. Žalmy 136,8





Počet veršů v Bibli je 31 167.