Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň. Žalmy 130,4›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Žalmy 130
Žalmy, Kapitola 131
Žalmy, Kapitola 132
2 Panovníku, vyslyš můj hlas! Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby.
3 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku?
4 Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň.
5 Skládám naději v Hospodina, má duše v něho naději skládá, čekám na jeho slovo.
6 Má duše vyhlíží Panovníka víc než strážní jitro, když drží stráž k jitru.
7 Čekej, Izraeli, na Hospodina! U Hospodina je milosrdenství, hojné je u něho vykoupení,
8 on vykoupí Izraele ze všech jeho nepravostí.
Žalmy, Kapitola 131
1 Poutní píseň, Davidova. Nemám, Hospodine, domýšlivé srdce ani povýšený pohled. Neženu se za velkými věcmi, za divy, jež nevystihnu,
2 nýbrž chovám se klidně a tiše. Jako odstavené dítě u své matky, jako odstavené dítě je ve mně má duše.
3 Čekej, Izraeli, na Hospodina nyní i navěky.
Žalmy, Kapitola 132
1 Poutní píseň. Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči,
2 jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu:
3 "Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože,
4 očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí,
5 dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!"
Žalmy 133
Žalmy, Kapitola 133
6 A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích.
7 Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou.
8 Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci!
9 Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají.
10 Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného.
11 Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost - nevezme to nazpět: "Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn.
12 Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit, navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu."
13 Hospodin si totiž zvolil Sijón, zatoužil jej mít za sídlo:
14 "To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím.
15 Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem.
16 Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat.
17 Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo.
18 Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit."
Žalmy, Kapitola 133
1 Poutní píseň, Davidova. Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně!
2 Jako výborný olej na hlavě, jenž kane na vous, na vous Áronovi, kane mu na výstřih roucha.
Komentáře k verši :
Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň. Žalmy 130,4
Počet veršů v Bibli je 31 167.