a deptají tvůj lid, Hospodine, činí příkoří dědictví tvému, Žalmy 94,5›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Žalmy 94
3 Dlouho ještě svévolníci, Hospodine, dlouho ještě svévolníci budou jásat?
4 Chrlí drzé řeči, chvástají se všichni pachatelé ničemností
5 a deptají tvůj lid, Hospodine, činí příkoří dědictví tvému,
6 vraždí vdovu a bezdomovce, sirotky zabíjejí.
7 Říkají: "Hospodin nevidí, Bůh Jákobův to nepostřehne."
8 Přijdete na to, vy tupci z lidu, hlupáci, pochopíte to někdy?
9 Neslyší snad ten, jenž učinil ucho? Nedívá se snad ten, jenž vytvořil oko?
10 Neumí snad trestat ten, jenž kárá pronárody, ten, jenž učí člověka, co by měl vědět?
11 Hospodin zná smýšlení lidí; jsou pouhý vánek.
12 Blaze muži, jehož, Hospodine, káráš, jehož svým zákonem vyučuješ:
13 Dopřeješ mu klidu ve zlých dnech, zatímco se bude kopat jáma svévolníku.
14 Vždyť Hospodin lid svůj neodvrhne, své dědictví neopustí.
15 Na soudu opět zavládne spravedlnost, půjdou za ní všichni, kteří mají přímé srdce.
16 Kdo se mne zastane proti zlovolníkům? Kdo se za mne postaví proti pachatelům ničemností?
17 Kdyby mi Hospodin nepomáhal, zakrátko bych bydlel v říši ticha.
Žalmy 95
Žalmy, Kapitola 95
18 Řeknu-li: "Už ujíždí mi noha", podepře mě tvé milosrdenství, Hospodine.
19 Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením.
20 Může být tvým spojencem trůn zhouby, který proti právu jen trápení plodí?
21 Napadají duši spravedlivou, nevinnou krev viní ze svévole.
22 Ale Hospodin je můj hrad nedobytný, můj Bůh je má útočištná skála.
23 Obrátí proti nim jejich ničemnosti, umlčí je jejich vlastní zlobou, umlčí je Hospodin, Bůh náš!
Žalmy, Kapitola 95
1 Pojďte, zaplesejme Hospodinu, oslavujme hlaholem skálu své spásy,
2 vstupme před jeho tvář s díkůvzdáním, oslavujme ho hlaholem žalmů!
3 Hospodin je velký Bůh, je velký Král nad všemi bohy.
4 On má v svých rukou hlubiny země, temena hor patří jemu.
5 Jeho je moře, on sám je učinil, souš vytvořily jeho ruce.
6 Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil.
7 On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, jež vodí svou rukou. Uslyšíte-li dnes jeho hlas,
8 nezatvrzujte svá srdce jako při sváru v Meribě, jako v den pokušení na poušti v Masse,
9 kde mě vaši otcové pokoušeli, kde mě chtěli zkoušet, i když viděli mé činy.
Komentáře k verši :
a deptají tvůj lid, Hospodine, činí příkoří dědictví tvému, Žalmy 94,5
Počet veršů v Bibli je 31 167.