Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán. Žalmy 89,42›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Žalmy 89
Žalmy, Kapitola 90
40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi.
41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky.
42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán.
43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost.
44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji.
45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem.
46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou.
47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň?
48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi?
49 Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se?
50 Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost?
51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím.
52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném!
53 Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.
Žalmy, Kapitola 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení!
Žalmy 90
2 Než se hory zrodily, než vznikl svět a země, od věků na věky jsi ty, Bože.
3 Ty člověka v prach obracíš, pravíš: "Zpět, synové Adamovi!"
4 Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka.
5 Jako povodeň je smeteš, prchnou jako spánek, jsou jak tráva, která odkvétá hned ráno:
6 zrána rozkvete a už odkvétá, večer uvadne a uschne.
7 Pro tvůj hněv spějeme k svému konci zděšeni tvým rozhořčením.
8 Před sebe si kladeš naše nepravosti, do světla své tváře naše tajné hříchy.
9 Pro tvou prchlivost naše dny pomíjejí a jako vzdech doznívají naše léta.
10 Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme.
11 Kdo zná sílu tvého hněvu, tvou prchlivost, jak by se tě nebál?
12 Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.
13 Vrať se, Hospodine! Ještě dlouho se chceš hněvat? Měj se svými služebníky soucit,
14 nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno a po všechny dny se budeme radovat a plesat.
15 Tolik radosti nám dopřej, kolik bylo dnů, v nichž jsi nás pokořoval, a let, v nichž se nám zle vedlo.
16 Nechť se na tvých služebnících ukáže tvé dílo a tvá důstojnost na jejich synech!
Komentáře k verši :
Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán. Žalmy 89,42
Počet veršů v Bibli je 31 167.