Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem. Jób 39,18›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 39
16 Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by nebyla její, nemá strach, že bude její námaha marná.
17 Bůh totiž odepřel dát jí moudrost, nedal jí ani díl rozumnosti.
18 Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem.
19 Dal jsi snad koni bohatýrskou sílu, přioděl jsi jeho šíji hřívou?
20 Docílíš, aby poskakoval jako luční kobylka? Jeho vznešené frkání vzbuzuje strach,
21 v dolině hrabe nohama, rozjařen silou, má-li vytáhnout proti ozbrojencům,
22 vysmívá se strachu, neděsí se, před mečem se neobrací.
23 Toulec nad ním chřestí, blýská se kopí a oštěp,
24 s burácením se řítí po zemi, až se chvěje, nedá na nic než na zvuk polnice,
25 zařehtá, kdykoli polnice zazní, zdaleka větří bitvu, povely velitelů a válečný ryk.
26 Řídí se snad sokol tvým rozumem, když vzlétne, rozprostře křídla k jihu?
27 Což se na tvůj rozkaz vznese orel, aby si vysoko udělal hnízdo?
28 Přebývá a nocuje na skále, na skalním útesu, nepřístupném místě.
29 Odtud vyhlíží pokrm, dodaleka hledí jeho oči.
30 Jeho mláďata střebají krev, a kde jsou skolení, tam je i on."
Jób 40
Jób, Kapitola 40
Jób, Kapitola 40
1 Hospodin dále řekl Jóbovi toto:
2 "Smí se člověk přít se Všemocným? Smí ho kárat? Ten, kdo Boha obvinil, ať odpovídá."
3 Jób na to Hospodinu odpověděl:
4 "Co ti odpovím, když jsem tak bezvýznamný! Kladu si na ústa ruku.
5 Jednou jsem už promluvil a nevím co odpovědět, ba i podruhé, ale nemohu pokračovat."
6 Na to odpověděl Jóbovi ze smrště Hospodin slovy:
7 "Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě.
8 Chceš vskutku rušit můj soud, prohlásit mě za svévolníka a sám zůstat spravedlivý?
9 Zdalipak máš paži jako Bůh a jako on hřímáš svým hlasem?
10 Ozdob se tedy důstojností a vyvýšeností, oblékni si velebnost a vznešenost.
11 Vylej všechnu prchlivost svého hněvu, pohleď na každého pyšného a sniž ho,
12 pohleď na každého pyšného a zkruš ho, sraz na místě svévolníky,
13 ukryj je všechny společně do prachu, jejich tvář ovaž pro úkryt v zemi.
14 Potom ti vzdám chválu i já, že tvá pravice tě zachránila.
15 Pohleď jen na behemóta, i jeho jsem učinil jako tebe; on jako dobytče žere trávu.
Komentáře k verši :
Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem. Jób 39,18
Počet veršů v Bibli je 31 167.