Nikdo nepodá ruku do sutin, kdyby z nich hynoucí o pomoc volal. Jób 30,24›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 30
Jób, Kapitola 31
22 Unášíš mě větrem jako na voze, až mě opouštějí smysly.
23 Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.
24 Nikdo nepodá ruku do sutin, kdyby z nich hynoucí o pomoc volal.
25 Neplakal jsem snad za krušných dnů, nestaral jsem se o ubožáka?
26 Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišlo mračno.
27 Mé útroby neklidně vřou, mám před sebou dny utrpení.
28 Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko, povstávám ve shromáždění a volám o pomoc.
29 Stal jsem se bratrem šakalů, druhem pštrosů.
30 Kůže na mně zčernala, kosti mám horkostí rozpálené.
31 Má citara zní při truchlení, moje flétna při hlasu plačících."
Jób, Kapitola 31
1 "Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?
2 Jaký je úděl od Boha shůry, dědictví od Všemocného z výšin?
3 Zdali ne bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností?
4 Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?
5 Jestliže jsem licoměrně jednal a moje noha spěchala za lstí,
Jób 31
6 ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.
7 Jestliže se můj krok odchýlil z cesty a mé srdce si šlo za mýma očima nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních,
8 ať jiný sní, co zaseju, a moji potomci ať jsou vykořeněni.
9 Jestliže se mé srdce dalo zlákat cizí ženou a já jsem strojil nástrahy u dveří svého druha,
10 ať moje žena jinému mele a jiní ať se sklánějí nad ní.
11 Byla by to přece mrzkost, nepravost hodná odsouzení,
12 byl by to oheň, jenž zžírá v říši zkázy, který do kořenů zničí všechnu mou úrodu.
13 Jestliže jsem porušil právo svého otroka či otrokyně, když se mnou vedli spor,
14 co bych měl udělat, až Bůh povstane, co mu odvětím, až mě bude stíhat?
15 Což ten, který mě učinil v mateřském životě, neučinil i jeho, nebyl to týž, který nás připravil v lůně?
16 Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání, oči vdovy nechal hasnout v beznaději
17 a sám pojídal své sousto, aniž z něho též sirotek jedl -
18 ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce, také vdovu jsem od života své matky vodil -,
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu, že se ubožák čím přikrýt nemá,
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat,
Komentáře k verši :
Nikdo nepodá ruku do sutin, kdyby z nich hynoucí o pomoc volal. Jób 30,24
Počet veršů v Bibli je 31 167.