Toto je před Bohem úděl člověka svévolného, dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného: Jób 27,13›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 27
Jób, Kapitola 28
11 Chci vás poučit o Boží moci, netajit, jak tomu je s Všemocným.
12 Hle, sami jste to všichni uzřeli, proč se tedy oddáváte přeludům?
13 Toto je před Bohem úděl člověka svévolného, dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:
14 Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč, jejich potomci se nenasytí chlebem;
15 ty co vyváznou, ty pohřbí smrt, jejich vdovy nebudou je oplakávat.
16 Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu a navršil oděvů jak hlíny,
17 co navrší, to oblékne spravedlivý a stříbro připadne nevinnému.
18 Svůj dům postavil jako mol, jako chatrč, kterou si udělal hlídač.
19 Boháč ulehne a už se nesebere, než rozevře oči, nebude tu.
20 Hrůzy ho dostihnou jako příval vod, vichřice ho zachvátí v noci,
21 odnese ho východní vítr a bude pryč, vichr jej odvane z jeho místa.
22 Tím ho Bůh postihne nelítostně, před jeho rukou bude marně prchat.
23 Budou nad ním tleskat rukama a ušklíbnou se nad místem, kde býval."
Jób, Kapitola 28
1 Stříbro má své naleziště a zlato místo, kde se čistí,
2 železo se získává z prachu, z rudy se taví měď.
Jób 28
3 Člověk překonává tmu, prozkoumává v říši šeré smrti temný kámen do každého koutku.
4 Proráží šachtu daleko od místa, kde přebývá. Zapomenuti, bez půdy pod nohama, na laně se houpou a kývají, vzdáleni lidem.
5 Země, z níž vzchází chléb, je vespod zpřevracena jakoby ohněm;
6 v jejím kamení je ložisko safírů, jsou v něm i zlatá zrnka.
7 Dravý pták tam nezná stezku, oko luňáka ji nezahlédne,
8 mláďě šelmy po ní nešlapalo, lev po ní nevleče kořist.
9 Člověk vztáhl ruku po křemeni, hory zpřevracel až do základů,
10 do skal vytesal štoly, jeho oko spatřilo kdejaký skvost,
11 zamezil prosakování proudících vod, a co se tají v zemi, vynáší na světlo.
12 Ale moudrost, kde se najde? Kde je místo rozumnosti?
13 Člověk nezná její cenu, v zemi živých se nenajde.
14 Propastná tůň praví: »Ve mně není«,moře říká: »Já ji nemám«.
15 Nelze ji získat za lístkové zlato, její hodnota se nevyváží stříbrem,
16 nemůže být zaplacena ofírským zlatem, vzácným karneolem či safírem.
17 Nedá se srovnat se zlatem či se sklem ani směnit za věci z ryzího zlata,
Komentáře k verši :
Toto je před Bohem úděl člověka svévolného, dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného: Jób 27,13
Počet veršů v Bibli je 31 167.