Má noha se přidržela jeho kroků, držel jsem se jeho cesty, neodhýlil jsem se, Jób 23,11›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 23
Jób, Kapitola 24
9 jestliže něco učiní vlevo, neuzřím ho, skryje-li se vpravo, neuvídím to.
10 Zato on zná moji cestu; ať mě zkouší, vyjdu jako zlato.
11 Má noha se přidržela jeho kroků, držel jsem se jeho cesty, neodhýlil jsem se,
12 od příkazů jeho rtů jsem neodstoupil, řeči jeho úst jsem střežil víc než vlastní cíle.
13 Rozhodne-li se k čemu, kdo to zvrátí? Udělá, co se mu zachce.
14 Jistě splní, co mi určil, má k tomu dost moci.
15 Proto se ho hrozím, chci mu porozumět, ale mám z něho strach.
16 Bůh naplnil úzkostí mé srdce, Všemocný mě naplnil hrůzou.
17 Jen proto jsem v temnotách provždy neumlkl, že se přede mnou zahalil mračnem.
Jób, Kapitola 24
1 Když nejsou před Všemocným skryty časy, proč ti, kdo ho znají, jeho dny nepostřehnou?
2 Mocní posouvají mezníky, pasou uchvácené stádo,
3 odvádějí osla sirotkům a vdově berou býka do zástavy,
4 ubožáky odstrkují z cesty; musejí se skrývat všichni utištění v zemi.
5 Ti jsou jak divocí oslové v poušti: vycházejí za svou prací, za úsvitu hledají si pokrm, v pustině hledají chléb pro omladinu.
6 Sklízejí z pole, jež není jejich, oberou vinici svévolníka.
Jób 24
7 Nocují nazí, protože nemají oděv ani přikrývku v chladu;
8 prudkými horskými dešti promočeni nemají útočiště, ke skále se tisknou.
9 Tamti uchvacují sirotka od prsu, vymáhají zástavu od utištěného.
10 Tito chodí nazí, bez oděvu, hladoví snášejí cizím snopy;
11 mezi jejich zídkami lisují olej, šlapou ve vinných lisech a mají žízeň,
12 ston umírajících zaznívá z města, prokláni volají o pomoc. Avšak tyto nepatřičnosti Bůh nepůsobí.
13 Tamti se bouří proti světlu, neznají se k Božím cestám, nesetrvávají na jeho stezkách.
14 Za světla povstává vrah a vraždí utištěného ubožáka, i v noci se plíží jako zloděj.
15 Též oko cizoložníka se drží v přítmí, říká: »Nikdo mě nespatří«, tvář si zahaluje rouškou.
16 Za tmy se do domů vloupávají, za dne se zamykají, o světle nechtějí vědět.
17 Jim všem je jitro šerem smrti, s hrůzami šeré smrti se znají.
18 Takového rychle vezme voda, jeho úděl na zemi je zlořečený, neobrací se na cestu do vinic.
19 Suchopár a žár pohlcuje sněhové vody a podsvětí ty, kdo hřeší.
20 Ať na něho zapomene i matčino lůno, ať si na něm pochutnají červi; nebude ho nikdy vzpomenuto. Podlost bude roztříštěna jako dřevo.
21 Odírá neplodnou, která nerodí, a vdově neprokáže dobrodiní.
Komentáře k verši :
Má noha se přidržela jeho kroků, držel jsem se jeho cesty, neodhýlil jsem se, Jób 23,11
Počet veršů v Bibli je 31 167.